Francek čistil ulice, pan Mazanec řezal dřevo. Obyvatelé černovického chudobince si uměli přivydělat
Víte, kdo měl ještě před druhou světovou válkou v Černovicích na Pelhřimovsku na starosti úklid ulic? Dnes devadesátiletý Pavel Janeček si to pamatuje, a na Francka z chudobince, a nejen na něj, moc rád vzpomíná.
Chudobinec v Černovicích založila poslední majitelka černovického panství, saská princezna Amálie. Stál hned naproti domu Janečkových, a tehdy malý Pavel měl tak o jeho obyvatelích přehled. Nejvíc vzpomíná na dva z nich, Francka a elegantního pana Mazance.
"Francek měl ve městě svou práci," říká Pavel Janeček s tím, že osobitý obyvatel chudobince čistil ulice. "Měl dřevěnou lopatu, kam nametal kobylince a schraňoval je do dřevěného kolečka," dodává. Svůj náklad pak prodával lidem na hnojení zahrádek, a utržené peníze investoval v místním hostinci.
Zajímavý byl určitě i pan Mazanec, který chodil po domech pomáhat s řezáním a štípáním dřeva. "Chodil perfektně oblečený a měl krásně naleštěné boty," vzpomíná Pavel Janeček. Pan Mazanec si podle něj vždy při práci chránil oděv zelenou zástěrou a naleštěné boty kamašemi. "Když přišel pod kůlnu, tak jsem se mu tam motal, on mě neodháněl, rozuměli jsme si," dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
