Za vraty domku u Havelků v Kněževsi se ocitnete v japonské zahradě
Většina zahrad na Vysočině si je podobná – kvetou v nich místní květiny, zrají středoevropské plody a rostou běžné vysoké stromy. Na kraji Kněževsi na Žďársku jste ale zváni do zahrady, která na vás dýchne hned po vstupu dálným východem. Petr Havelka pěstuje bonsaje a na zahradě si za 13 let, co v Kněževsi Havelkovi bydlí, postupně vystavěl z kamení, vodních prvků a stromků typickou japonskou zahradu.
„Začalo to už někdy v dětství, občas jsem si přinesl nějaký semenáček z lesa a ten jsem zastřihával, pěstoval jsem citrusy, měl jsem skalku, až jsem se dostal k bonsajím a japonským zahradám,“ usmívá se sympatický průvodce. Stromků má momentálně kolem sedmdesáti. Většina jich je z našich končin, získává je ze zahradnictví, něco z lesa nebo přímo ze semenáčku a předpěstovává si je v záhonech. Bonsaj se přesazuje do misky až po pár letech a musí se důsledně zastřihávat. „Některé mám i dovezené z Japonska nebo Jižní Koreje,“ ukazuje pěstitel na osmdesátiletý japonský kdoulovec.
Lucerny, voda a kamení
Japonskou zahradu doplňují typické prvky – pískovcové lucerny, kameny, uhrabaný štěrk a vodní prvky. Na pozemku není pramen ani voda, proto pořídil Petr Havelka čerpadlo, které přečerpává vodu na kopeček, aby mohla vodopádem přepadat do metr a půl hlubokého jezírka s barevnými karasy a koi kapry.
„Uhrabaný písek nebo kamínky mají být imitací vody, Japonci tomu říkají zenová zahrada,“ usmívá se Petr Havelka. Když zahradu otevře návštěvníkům, občas proběhnou po uhrabaných vlnkách děti, ale prý to nevadí. Kolem bambusového lesíka, přes kamenný most a jezírka může návštěvník projít ke schodům vedle vodopádu a náhle se ocitne v horní části zahrady, kde je ze staré stodoly přebudované atrium se studánkou a vystavenými kameny suiseki.
Suiseki je zimní umění
Kameny, které sbírá Petr Havelka s manželkou Martinou při cestách do hor, slouží k dalšímu starému japonskému umění suiseki. „To je vlastně kámen v misce. Je to podobné jako bonsaj, Japonci to dělávali v zimě, kdy bylo míň práce. Miska musí přesně pasovat na kámen a podtrhuje jeho krásu, měl by něco znázorňovat, třeba skálu, pohoří nebo jeskyni,“ vypráví umělec o své další zálibě.
Nádech Japonska zahradě u Havelků dodávají i figurky samurajů a gejš. Látkové vyrobila kamarádka Mirka Čapková z nedalekého Radostína, figurky z kukuřičného šustí dělá Petrova manželka Martina.
Japonská zahrada u Havelků bude otevřena pro veřejnost v sobotu a v neděli 10. a 11. 6. od 9,00 do 17,00 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
