Přilba ze zříceniny dalečínského hradu je jednou z pěti v Evropě. K vidění je v muzeu v Bystřici nad Pernštejnem

Co všechno se dá vyčíst z přilbice po sedmi stoletích?
Rozvaliny starých hradů mohou ještě i teď po stovkách let ukrývat doslova poklady. Skutečnou raritou je třeba přilba, kterou v roce 2008 objevil náhodný nálezce na zřícenině hradu v Dalečíně na Žďársku. Historici z ní dnes dovedou vyčíst hodně poznatků a navíc je z ní zřejmé, že svého majitele neochránila.
„Dalečínská přilba je úžasná záležitost, protože z té doby v Evropě je údajně jen pět. Všechno ostatní jsou kopie,“ říká ředitel Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem Vladimír Cisár. Říká také, že obdobnou přilbu měl na hlavě Přemysl Otakar II. v bitvě na Moravském poli. Při pohledu na velmi zachovalou a dnes i kvalitně zrestaurovanou přilbu je zřejmé, že slavný král musel mít prachbídný periferní výhled. Horizontální mezera byla vysoká jen asi centimetr a půl. „Takže ne zrada Miloty z Dědic, ale špatná přilba,“ dodává s úsměvem Vladimír Cisár.
Přilbice je dnes součástí sbírek bystřického muzea. Zajímavé jsou na ní i otvory po vstřelech. Některé vznikly až v době, kdy přilbice sloužila jako terč, ale jeden otvor na spánku byl pro majitele jistě osudný. „Podle průřezu to byla střela z kuše,“ říká Vladimír Cisár. Ve sbírkách muzea jsou i desítky dobových hrotů šípů, a podle odborného zkoumání jde o náročnou kovářskou práci. „Kovář udělá tělo, na to naleje další kov, zakalí, a znova na to udělá další plášť. Měkký střed se chová jako střela dum-dum,“ dodává ředitel muzea v Bystřici nad Pernštejnem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.