V útrobách zříceniny hradu Štamberk jsou archeologové. Našli střepy a také starou dvoukorunu

Hrad Štamberk se vlastně správně jmenuje Šternberk, podle slavného rodu Šternberků. Za dlouhá léta si ale lidé název upravili.

Rozsáhlé opevnění

Ve středověku hrad patřil k nejrozsáhlejším opevněným panským sídlům doby předhusitské na jihozápadní Moravě. Štamberk zanikl pravděpodobně v první polovině patnáctého století.

„Po tažení Jana Hvězdy z Vícemilic, který tento kraj v roce 1423 těžce pobořil,“ upřesňuje archeolog jihlavského Muzea Vysočiny David Zimola. Současný archeologický výzkum by měl pomoci upřesnit dobu vzniku hradu.

Nejvíce nálezů vydává nejhlubší, takzvaná kulturní vrstva výkopu

„Provádíme sondáž, máme zlomky různých nádob. Zatím je můžeme datovat do čtrnáctého století,“ říká David Zimola, a ukazuje místa, přikrytá plachtou - jednotlivé sondy.

Archeologický výzkum má samozřejmě svá pravidla. Pečlivě jsou vybírána místa výkopů, jednotlivé vrstvy jsou pak označené výraznými cedulkami s čísly. „To jsou takzvaná čísla kontextu,“ vysvětluje archeolog, a popisuje jednotlivé vrstvy.

8 fotografií

„Vidíme lesní hrabanku, kde máme nálezy nejnovějšího charakteru. Nalezli jsme dvoukorunu z roku 1984.“ Další kamenitá vrstva ukazuje na pobořené hradby, a nejhlubší, hnědá až černá vrstva bývá většinou nejbohatší na nálezy.

Každý střípek, uhlík či mince má svůj označený sáček

Archeologové opatrně odkrývají vrstvu o vrstvě, a do označených igelitových sáčků ukládají střípky keramiky, uhlíky, ale třeba i starý pazneht. „Nějaké drobné domácí zvíře. Šest set let stará svačina,“ určuje svůj nález s úsměvem archeolog Milan Vokáč.

Jednotlivé nálezy, včetně novodobé dvoukoruny, poputují k dalším odborníkům Muzea Vysočiny, kteří je opatrně vyčistí, a uloží do sbírek. „Ještě bychom tady chtěli objevit i starší mince, středověké, pokud možno brakteáty stříbrné. To by bylo nejlepší,“ vyslovil své největší přání David Zimola.