V jihlavském muzeu se vyplatí koukat i pod nohy. Dlaždice pocházejí z kamenotiskárny

Málokterý návštěvník si ale všimne dlažby ve vstupní hale, na níž se sem tam objevuje nějaký obrázek.

Dlaždice

„Někteří návštěvníci muzea jsou překvapeni tím, čím je podlaha vydlážděná,“ říká Martin Kos z Muzea Vysočiny Jihlava. Dlaždice jsou už notně oprýskané, nejsou stejně velké, některá je na povrchu hrubší, některá hladká, sem tam se ale objeví nějaký obrázek. 

Dlažba v jihlavském Muzeu Vysočiny pochází z kamenotiskárny|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas

„Jsou to kameny ze zrušené kamenotiskové tiskárny,“ vysvětluje muzejník. Takových tiskáren bývala spousta, kamenotisk ostatně využívala i jihlavská tiskárna ve Srázné ulici. Je možné, že dlaždice pocházejí právě odtud. 

Do muzea se dostaly v roce 1953, když se expozice stěhovala do budovy na náměstí. Pro svou kvalitu se kamenné desky z tiskáren, v době, kdy se kamenotisk rušil, často využívaly ve stavebnictví.

Kvalitní pískovec

Desky pro kamenotisk musely být naprosto rovné a hladké. K tomu se využíval velmi kvalitní pískovec. „Těžil se zejména v Německu. Ty naše desky jsou z Bavorska od vesničky Solnhofen,“ dodává Martin Kos. 

Dnes techniku kamenotisku neboli litografie používají především výtvarníci. Jde o tisk z plochy, kdy matrice není nad povrchem vyvýšená jako u knihtisku nebo vyhloubena jako například u linorytu. Princip je založený na vzájemném odpuzování mastnoty a vody.   

Tiskařské desky jsou na podlaze vstupní haly muzea někde položené rubovou hrubší stranou navrch, někde hladkou. Právě na té se místy zachovaly pozůstatky tisku. Návštěvník tak může narazit na loga firem, reklamní slogany, nebo i kolonky formulářů. 

V muzeu je také uložená deska, na které je zcela zřetelný plán Jihlavy, samozřejmě v zrcadlové podobě. „Podle objektů, které jsou na mapě, se jedná o mapu po druhé světové válce,“ říká Martin Kos s tím, že je tak potvrzené, že se ještě v té době v Jihlavě kamenotisk používal.