V jihlavském muzeu se vyplatí koukat i pod nohy. Dlaždice pocházejí z kamenotiskárny
Budova Muzea Vysočiny na Masarykově náměstí je zajímavá i jako stavba samotná. Na první pohled člověka upoutají klenby, ochozy nebo nástěnné malby.
Málokterý návštěvník si ale všimne dlažby ve vstupní hale, na níž se sem tam objevuje nějaký obrázek.
Dlaždice
„Někteří návštěvníci muzea jsou překvapeni tím, čím je podlaha vydlážděná,“ říká Martin Kos z Muzea Vysočiny Jihlava. Dlaždice jsou už notně oprýskané, nejsou stejně velké, některá je na povrchu hrubší, některá hladká, sem tam se ale objeví nějaký obrázek.
„Jsou to kameny ze zrušené kamenotiskové tiskárny,“ vysvětluje muzejník. Takových tiskáren bývala spousta, kamenotisk ostatně využívala i jihlavská tiskárna ve Srázné ulici. Je možné, že dlaždice pocházejí právě odtud.
Do muzea se dostaly v roce 1953, když se expozice stěhovala do budovy na náměstí. Pro svou kvalitu se kamenné desky z tiskáren, v době, kdy se kamenotisk rušil, často využívaly ve stavebnictví.
Kvalitní pískovec
Desky pro kamenotisk musely být naprosto rovné a hladké. K tomu se využíval velmi kvalitní pískovec. „Těžil se zejména v Německu. Ty naše desky jsou z Bavorska od vesničky Solnhofen,“ dodává Martin Kos.
Dnes techniku kamenotisku neboli litografie používají především výtvarníci. Jde o tisk z plochy, kdy matrice není nad povrchem vyvýšená jako u knihtisku nebo vyhloubena jako například u linorytu. Princip je založený na vzájemném odpuzování mastnoty a vody.
Tiskařské desky jsou na podlaze vstupní haly muzea někde položené rubovou hrubší stranou navrch, někde hladkou. Právě na té se místy zachovaly pozůstatky tisku. Návštěvník tak může narazit na loga firem, reklamní slogany, nebo i kolonky formulářů.
V muzeu je také uložená deska, na které je zcela zřetelný plán Jihlavy, samozřejmě v zrcadlové podobě. „Podle objektů, které jsou na mapě, se jedná o mapu po druhé světové válce,“ říká Martin Kos s tím, že je tak potvrzené, že se ještě v té době v Jihlavě kamenotisk používal.
Související
-
Díky pamětníkům si uvědomíme, jak se dnes máme dobře, říkají mladí autoři Příběhů našich sousedů
Příběhy našich sousedů sbírá společnost Post Bellum s pomocí žáků základních škol a studentů. Přispěli také žáci páté základní školy ze Žďáru nad Sázavou.
-
Statný dub u záchranky připomíná dávnou historii Jihlavy. Rozděloval dvě předměstí
Asi před sto padesáti lety vyrazil ze země za městem Jihlava malý doubek. Dnes je obklopený domy, jezdí kolem něj auta a létají vrtulníky.
-
Lil ze mě smrtelný pot, přiznává restaurátor mozaiky z dlaždic na podlaze kostela na Zelené hoře
Velká skupina lidí, odborníků ze všech možných uměleckých, historických i řemeslných oblastí se podílela na obnoveném vzhledu kostela na Zelené hoře ve Žďáře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
