Lil ze mě smrtelný pot, přiznává restaurátor mozaiky z dlaždic na podlaze kostela na Zelené hoře
Velká skupina lidí, odborníků ze všech možných uměleckých, historických i řemeslných oblastí se podílela na obnoveném vzhledu kostela na Zelené hoře ve Žďáře.
Bílý interiér, sladěné a opravené štukové detaily, obnovený oltář, zářící rudý jazyk na stropě pod kupolí kostela, to všechno návštěvníka upoutá na první pohled.
Těžký úkol pro restaurátora
Nejvíce však asi výrazná tříbarevná mozaika dlaždic na podlaze, kvůli které akademický malíř a restaurátor Tomáš Rafl celý rok nespal. „Rok jsem přeměřoval dlaždice, abych stanovil velikost dlaždice. Položili jsme tu prostřední dlaždici, a k tomu jsme přikládali ty další a museli jsme se napojit na ty zbytky těch starých původních dlaždic, které se nepřekládaly, a my jsme se museli trefit na milimetry. To bylo takové riziko, že jsem nespal rok,“ vzpomíná s úsměvem na náročné období.
Samotný vzor je složitý a přísně geometrický, tak jako vše od Jana Blažeje Santiniho Aichela. I Tomáš Rafl zdůrazňuje, že u něj je geometrie základem všeho. „Vezmete pětiúhelníkovou dlaždici, tu dáte doprostřed, stranami k sobě přidáte další pětiúhelníky a mezi nimi vám vzniknou výseče s prostorem na kosočtverce,“ vysvětluje pouhý začátek skladby mozaiky. Ta jednak střídá tři barvy a navíc se po několika řadách překlápí a zase jiným řazením rozšiřuje do stran.
Materiál a barva
Výroba dlaždic začala pečlivým rozborem původního materiálu a hledáním vhodné hlíny pro výrobu keramiky. Výpočty zahrnovaly i smrštivost keramiky od měkké hlíny až po vyschnutí, která může být velmi různá.
To zdaleka není všechno. Hlína se musela pečlivě vybrat, projít složitým způsobem zpracování, dále vypálení i vysoušení. Tým restaurátorů všude narážel na technologické problémy, které se řešily za pochodu i netradičními postupy. „Třeba ty kosočtverce jsou tak špičaté, že ty špičky schly rychleji než to tělo, takže jsme na ty špičky museli navlíkat igelitové pytlíky,“ vzpomíná restaurátor.
Dalším problémem bylo najít přesné barevné odstíny, které tvoří originální Santiniho mozaiku - černou, červenou a béžovou. Každé barvy se v dnešních podmínkách nakonec podařilo dosáhnout úplně jinak. „Každou tu barvu jsme hledali přes dva měsíce. Celkově ta podlaha je výsledkem pětiletého snažení, ale jsme nadšený, protože jsme to dokázali,“ chválí celý tým odborníků restaurátor Tomáš Rafl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
