Na Dalešické přehradě mohou děti pátrat po pokladu, který jim sebrali piráti. Lodní doprava Dalešice připravila na letošní léto speciální program
Loď Horácko brázdí vlny Dalešické přehrady po celý rok. V létě jsou každodenní plavby pravidelné, letos na jaře k nim přibyla i tematická plavba pro školy.
Nejmenší děti z mateřských škol a děti z prvního stupně základních škol mohou zažít plavbu s dobrodružstvím.
Kapitán Milan Jahoda připravil pro malé námořníky truhlu s pokladem, kterou jim seberou piráti, ale zapomenou na místě mapu a k ní spoustu úkolů. Na jedno z hledání pirátského pokladu přijely děti ze Žďáru nad Sázavou, a protože mají za sebou dlouhou cestu, tak nejprve svačí. Pak je kapitán naučí zdravit po námořnicku a nařídí úklid lodi. „Za odměnu dostanou rum, protože námořníci pijí rum. Samozřejmě, že to je jenom takový ten sirup s příchutí rumu, určitě se jim nemůže nic stát,“ směje se Milan Jahoda.
Pak je na řadě objev, že truhla s pokladem je prázdná, a malí námořníci se mají rozhlížet po vodní hladině nebo na březích, jestli nezahlédnou pirátskou vlajku, pokud ovšem vědí, jak vypadá. Z mapy nakonec vyčtou, že poklad na lodi není. „Takže my po hodině přistaneme a jdeme hledat na souši,“ vysvětluje kapitán, který celé dobrodružství řídí.
Dětem k nalezení pokladu pomůže, když umí číst, počítat, a když po celou plavbu dávají pozor. Těm nejmenším napomohou značky s lebkou a zkříženými hnáty. „Když najdou značku „cesta za piráty“, a jdou po značkách, tak na konci třeba bude ta vlajka, třeba bude ten poklad. To záleží na šikovnosti těch dětí,“ uzavírá Milan Jahoda s úsměvem.
Loď Horácko poveze děti za pokladem také o prázdninách, přijít mohou celé rodiny, nebo prarodiče s dětmi, které v létě často hlídají, a to každý čtvrtek v 9 ráno na přístaviště v Kramolíně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






