Lesonické krávy vyměnily slámu za písek. Leží se jim na něm pohodlněji

„Máme tady sedm set dvacet krav, plus mínus," říká zootechnička Jana Bobulová, a dodává, že jde o holštýnské plemeno. Taková kráva pak denně nadojí asi čtyřicet litrů mléka. Většinu mléka společnost dodává do jihlavské mlékárny, a dva tisíce litrů odebírá malá mlékárna v Lesonicích. Právě tam vzniká i kefír, který získal značku Regionální potravina. V mlékárně velikosti větší kuchyně ale vzniká mnohem víc mléčných výrobků. Kromě kefírového mléka i tvaroh, tvarohové dezerty, pomazánky, jogurty, jogurtové mléko a sýry.

„Zrál nám od včerejška tvaroh, takže ho dnes holky dávaly do tvarožníku. To jsou takové pytlíčky a vlastní vahou ten tvaroh odkapává," ukazuje vedoucí mlékárny Michaela Pokorná na tvaroh, který má už teď krásnou nažloutlou barvu. "Mléko nestandardizujeme ani nehomogenizujeme, takže obsah tuku se od dojení nemění," vysvětluje.

Za kvalitou mléka je samozřejmě i spokojená kráva. Ty lesonické si navíc užívají i speciální druh podestýlání. "Chováme krávy na písku. To je taková americká vychytávka," říká zootechnička Jana Bobulová. "Pod nohama je beton, a postýlky, kde leží, jsou vystlané pískem," ukazuje. Kráva si tak sama písek vytvaruje podle sebe a netrpí pak například otlaky. "Musí toho být samozřejmě vrstva, aby měla kráva pohodlí. V létě ji chladí, a v zimě drží teplo," dodává zootechnička. Další výhodou písku oproti slámě je, že se v něm nemnoží patogeny. Písek je možné díky speciálnímu separačnímu kanálu promývat a opakovaně používat.