Starověké deskové hry přežily tisíce let díky své jednoduchosti. Dodnes hrajeme například Mlýn
Lidé si hráli odnepaměti, a tisíce let jsou staré i deskové hry. Důkazy o nich jsou vytesané ve starověkých hrobech, hrací pole se zachovala i ve starořímských lázních. Michal Musil z Havlíčkova Brodu se rozhodl vyrobit repliky těch nejznámějších starověkých her. Všechny je možné hrát i dnes.
„Je to můj koníček. Během studií jsem na tyto hry narazil, tak jsem se rozhodl, že si je vyrobím,“ říká Michal Musil, který o starověké hry hraje se studenty Ústavu klasických studií, ale pořádá i přednášky pro veřejnost. Podoba a pravidla her vychází z archeologického výzkumu, ale třeba i zmínek v literatuře. To se týká například hry, která vypadá stejně, jako dnešní Mlýn. „První zmínka o Mlýnech je od Ovidia. V jedné ze svých básní popisuje, že žena, aby se setkala s mužem, a navázali vztah, tak musí znát pravidla hazardních her, aby mu mohla fandit,“ říká Michal Musil.
Kromě Mlýna vyrobil Michal Musil například i repliku hry z Uru. „První exponáty se našly ve městě Ur v dnešním Iráku,“ říká. K této hře patří i předchůdci dnešních kostek, astragaly. „To je řecký pojem označující kůstky,“ říká a ukazuje klouby kostí, které mají vzdáleně tvar kvádru. Ve starém Egyptě zase hráli hru Senet, která může podle Michala Musila svými pravidly připomínat Člověče, nezlob se. „Rozdíl je v tom, že zde se nevyhazují figurky, ale prohazují,“ vysvětluje.
Úplná pravidla žádné z her se nezachovala. Důvod je podle Michala Musila ten, že to byly hry tak populární, že nikdo neměl potřebu zaznamenávat pravidla. „Hlavní předpoklad toho, aby hra přežila staletí je, že pravidla musí být jednoduchá, musí být možné je vysvětlit během deseti, patnácti minut,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
