Schulzovy filtry zdobí náměšťskou kulturní promenádu. Technická památka je v Česku ojedinělá
Podél řeky Oslavy v Náměšti nad Oslavou je kulturní promenáda. Na místě bývalé čističky odpadních vod, vzniklo vedle nové čističky také několik hřišť - tenisové kurty, prolézačky, zkrátka místo pro volný čas. Jeho dominantou jsou dva desetimetrové betonové sloupy - Schulzovy filtry, které zde zůstaly jako technická památka, jediná svého druhu v České republice.
„Zdejší čistírna se projektovala v letech 1957 – 58, když se stavělo sídliště pro lidi z tehdy nového nedalekého vojenské letiště v Sedleci. Počet obyvatel Náměště se zdvojnásobil z patnácti set na tři tisíce,“ říká Pavel Petrák vedoucí provozu Vodárenská akciové společnosti v Náměšti nad Oslavou. Na původní čističce ještě pracoval, po stavbě moderní čističky v Náměšti bylo na VUT v Brně rozhodnuto, že tyto ojedinělé filtry zůstanou zachovány jako technická památka.
Čistička byla v té době průkopnická. Tyto filtry byly postaveny jen u několika malých čistíren, a v celé České republice zůstaly stát tyto poslední dva. Další dva z původních čtyř ustoupily hřištím a tenistovým kurtům v těchto místech.
„Filtry jsou zděné z cihel a s cementovou omítkou a vevnitř jsou vysypané štěrkem. Fungovaly tak, že se potrubím vyhnala voda nahoru, tam se rozstřikovaly sítem dolů, a jak voda protékala tím štěrkem dolů, utvořily se tam baktérie, které měly požírat znečištění vody. Účinnost tohoto biologického čištění byla asi deset procent, ale tehdy nebyla voda tak znečištěná, a relativně to stačilo,“ vysvětluje Pavel Petrák. Později už bylo nutné vystavět čističku novou.
Desetimetrové sloupy mají každý svůj hromosvod a jsou spojeny lávkou. „Tam se chodívalo kontrolovat, ta síta bylo třeba čas od času vyměnit. Já mám závratě, tak jsem se obětoval vylézt nahoru jen jednou,“ směje se Pavel Petrák. Prohlídky Schulzových filtrů jsou zahrnuty do exkurzí v nové čističce odpadních vod, která stojí hned vedle.
Související
-
Japonský nůž by neměl chybět v žádné kuchyni, jedním z těch základních je Kiritsuke
Slyšeli jste někdy názvy Kiritsuke, Santoku nebo Gyoto? Jde o typy japonských nožů. Milan Tůma z Přibyslavic se v nich zhlédl, a naučil se je vyrábět.
-
Zlatá lyže vznikla díky deseti zlatým dukátům. Měla motivovat mladé ke skokům na lyžích i k běžkám
Pod názvem Zlatá lyže si každý milovník zimních sportů vybaví známý závod v běžeckém lyžování v Novém Města na Moravě. Méně se ale ví, že závod je pojmenovaný podle ceny.
-
Menší světelné znečištění a čistý vzduch přejí pozorování hvězdné oblohy na Vysočině
Ve Žďáru nad Sázavou v nenápadné zahradě u železniční trati stojí domek se šikmou střechou. Je to hvězdárna pro nadšené pozorovatele hvězdné oblohy z poloviny 80. let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.