Expozice v brtnickém muzeu přibližuje postup zpracování kůží. Stroje pocházejí z místní firmy

Brtnice na Jihlavsku je už dlouhá léta spojená se zpracováním kůže. Stroje, na kterých pracovali lidé před desítkami let, ale i ještě poměrně nedávno, teď stojí v prostorách Městského muzea Brtnice.

V takovém rozsahu je to jediná expozice koželužství v České republice. Až na místě si návštěvník uvědomí, jak dlouhá je cesta od stažené kůže ke kožešině.

Stroje, které by skončily ve šrotu, našly azyl v bývalé panské sýpce, kde sídlí Městské muzeum Brtnice. To je společným projektem Města Brtnice a Regionálního muzea Horního Pooslaví. V expozici tak mají návštěvníci možnost sledovat postup činění kůže díky strojům, se kterými mnozí místní před lety pracovali. „Stroje bylo nutné v první řadě restaurovat,“ říká ředitel muzea Jiří Niesyt s tím, že restaurování se ujala kovářská firma z Luk nad Jihlavou.

Náročná byla i přeprava strojů na sýpku. „Se nám podařilo vybrat mini stroje, protože sem nemůžeme vozit velké koželužské stroje nebo velké hašple,“ říká Vlastimil Koudela, který v brtnické Snaze pracuje už skoro padesát let. V expozici tak stojí miniaturní hašple o objemu pět set litrů. „V provozu byly hašple na pět tisíc litrů,“ dodává. Hašple je namáčecí koželužská káď a ta v expozici je ještě dřevěná. Hašpli a sousední koželužský soudek dokonce pohání funkční transmise. „Celá expozice je postavená na principu strojů v pohybu. Chceme návštěvníkům ukázat jednotlivé strojní vybavení tak, jak skutečně fungovalo,“ dodává Jiří Niesyt.

Podle Vlastimila Koudely je třeba při procesu činění vzít jednu kůži do ruky i padesátkrát. S máčením, čištěním, měkčením, broušením, česáním a dalšími úkony pak pracovníkům pomáhaly různé stroje. U nich samozřejmě stáli či seděli lidé a jejich práce nebyla nijak snadná. „Všechny ty operace závisí na zručnosti toho pracovníka,“ říká a vzpomíná na své začátky poté, co vystudoval průmyslovou školu koželužskou. „Tenkrát jsem byl lehké váhy, a když se namáčely ovčiny a potom se ručně vyhazovaly, tak ta ovčina měla i padesát kilo. A my jsme se přetahovali s tou kůží, kdo vyhraje,“ říká s úsměvem.

Součástí expozice je i videozáznam, natočený za provozu přímo v prostorách brtnické činírny. Právě tyto stroje teď stojí v muzeu. „Budeme rádi, když budeme moci expozici dál rozšiřovat,“ dodává Jiří Niesyt.

Spustit audio