Příjezd německých okupantů do Havlíčkova Brodu provázela chumelenice a hluboké závěje

Havlíčkobrodsko v národním odboji, kniha
Havlíčkobrodsko v národním odboji, kniha

15. března 2019 si připomínáme 80. výročí příchodu německých okupantů do naší země. Pamětníků té události je čím dál méně. Naštěstí se ale zachovaly kroniky, a v nich zaznamenané vzpomínky.

„Kolem třinácté hodiny vjížděl první říšský vojín na Havlíčkovo náměstí. Za ním další, a pak nepřehledná řada vozidel s namířenými kulomety,“ tato slova čte ředitel Muzea Vysočiny v Havlíčkově brodě Michal Kamp ze staré ohmatané knihy. Jde o vzácnou publikaci z roku 1946. „Zde editoři nasbírali vzpomínky, zápisy z kronik, a to všechno publikovali do jednoho díla, které ještě naštěstí není ideově podbarvené,“ dodává historik, a naráží tak na kroniky vedené po roce 1948.

Oficír na fotografii čekal, až mu český civilista vykope auto

Právě zaznamenané vzpomínky pamětníků dělají z knihy, která nese název Havlíčkobrodsko v národním odboji, důležitý doklad, který může suplovat v této době čím dál méně dostupná živá vyprávění. Zápisy například uvádějí, že 15. března 1939 byla velká chumelenice, a Němci často zapadali do závějí. „Na starých fotografiích vidíme opravdu závěje, uprostřed toho zapadlé německé auto, u toho stojí oficír, který čeká, až mu civilista vykope auto. Ten civilista vypadal spíše naštvaně,“ popisuje výjev na dobové fotografii Michal Kamp.

Německá vozidla byla nevzhledná, plechová, skutečně proletářská

Další zápis popisuje stav německé techniky. „Náměstí bylo zaplněno množstvím říšskoněmeckých vozidel. Tato vozidla byla nevzhledná, plechová, skutečně proletářská. Lidé kroutili hlavami a posuzovali náš vozový park a tento cirkusácký sjezd. Nemohli pochopit, že jsme se mohli vzdát,“ čte historik. Havlíčkův Brod se tehdy ještě jmenoval Německý. Okupanti se prý domnívali, že jedou osvobodit své lidi. Přepočítali se. „Nikde nevlál ani jediný prapor, Němci nebyli vítáni. Přijal je mrazivý chlad,“ říká zápis z kroniky.

Brod Němce nevítal. Jiná byla situace nedaleko, ve Vysoké

Jiného přivítání se Němci samozřejmě dočkali v obcích směrem na Jihlavu v takzvaném Jihlavském jazykovém ostrově. Tam žilo velké procento německého obyvatelstva. „Třeba Vysoká je toho dobrým příkladem. Tam byl snad jen jediný český statek, všechno ostatní bylo německé,“ říká Michal Kamp. Obyvatelé těchto obcí pak museli po válce v rámci odsunu odejít, a mnozí odnesli i obecní kroniky. Dodnes tam tak v historii zůstala šestiletá černá díra.