Při sázení Lípy svobody v Kamenici nad Lipou v říjnu roku 1919 sněžilo. Přežila bez úhony dodnes
Slavná stará lípa v zámeckém parku v Kamenici nad Lipou má jednu neméně slavnou dceru. Je jí Lípa svobody, která roste na náměstí.
Letos ji město přihlásilo do soutěže o strom roku. Dostala se do užšího výběru a v těchto dnech jde hlasování do finále.
„Byla zasazená 28. října 1919, k prvnímu výročí vzniku Československé republiky,“ říká vedoucí kamenického muzea Petr Pech. Pro město to tehdy byla velká událost. Zaznamenal ji dobový tisk. „Toho dne bylo ošklivě, sněžilo,“ čte Petr Pech. Lípu sázeli nejstarší občané města pan Růna a paní Volná. Bylo jim oběma osmdesát dva let. Slavnosti se účastnili představitelé města, Sokola, a vybraní žáci základní školy. „Jedno z těch dětí ten stromek celou cestu neslo,“ doplňuje vedoucí muzea.
Lípu svobody za války zachránili dva odvážní občané
Lípa svobody přežila válku, nikdy do ní neuhodil blesk a je stále zdravá. „Je to docela zvláštní, protože je nechráněná, nekrytá. Snad je to symbolika nějaká,“ usmívá se Petr Pech, a přidává ještě jednu událost, která se k lípě váže. Za druhé světové války Němci často označené stromy svobody likvidovali. Také kamenická lípa byla označená, kamenem s nápisem. Našli se ale zachránci. „Dva občané města ten kámen v noci s obrovským rizikem z té země vyjmuli, a až po válce vrátili,“ vypráví. Kámen je u lípy dodnes.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
