Při sázení Lípy svobody v Kamenici nad Lipou v říjnu roku 1919 sněžilo. Přežila bez úhony dodnes

17. září 2018

Slavná stará lípa v zámeckém parku v Kamenici nad Lipou má jednu neméně slavnou dceru. Je jí Lípa svobody, která roste na náměstí.

Letos ji město přihlásilo do soutěže o strom roku. Dostala se do užšího výběru a v těchto dnech jde hlasování do finále.

„Byla zasazená 28. října 1919, k prvnímu výročí vzniku Československé republiky,“ říká vedoucí kamenického muzea Petr Pech. Pro město to tehdy byla velká událost. Zaznamenal ji dobový tisk. „Toho dne bylo ošklivě, sněžilo,“ čte Petr Pech. Lípu sázeli nejstarší občané města pan Růna a paní Volná. Bylo jim oběma osmdesát dva let. Slavnosti se účastnili představitelé města, Sokola, a vybraní žáci základní školy. „Jedno z těch dětí ten stromek celou cestu neslo,“ doplňuje vedoucí muzea.

Petr Pech, vedoucí muzea v Kamenici nad Lipou

Lípu svobody za války zachránili dva odvážní občané

Lípa svobody přežila válku, nikdy do ní neuhodil blesk a je stále zdravá. „Je to docela zvláštní, protože je nechráněná, nekrytá. Snad je to symbolika nějaká,“ usmívá se Petr Pech, a přidává ještě jednu událost, která se k lípě váže. Za druhé světové války Němci často označené stromy svobody likvidovali. Také kamenická lípa byla označená, kamenem s nápisem. Našli se ale zachránci. „Dva občané města ten kámen v noci s obrovským rizikem z té země vyjmuli, a až po válce vrátili,“ vypráví. Kámen je u lípy dodnes.

Lípa svobody, Kamenice nad Lipou
Spustit audio