Na Bystřicku se hřebeny ješte před sedmdesáti lety vyráběly ručně. Speciální nářadí je uložené v muzeu
Hřeben je obyčejná věc každodenní potřeby, tedy alespoň pro ty z nás, kteří máme vlasy. Moderní stroje je dnes chrlí po tisících. Přemýšleli jste ale někdy, jak se vyráběly dřív? Před plasty a sériovou výrobou? Příběh hřebenářského rodu Janovských jsme objevili v Městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem.
„Co jsou doklady, tak tady na Bystřicku byl hřebenář jediný,“ říká restaurátorka Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem Martina Pulkrábková. Hřebeny vyráběli členové rodu Janovských. První z nich byl Arnošt Janovský, který do Bystřice nad Pernštejnem přišel v polovině devatenáctého století. Posledním byl Antonín Janovský. „Vyráběl do roku 1950 a něco málo po,“ dodává Martina Pulkrábková s tím, že potomci rodu muzeu darovali nářadí i zbytky materiálu a polotovarů.
Janovští vyráběli hřebeny z rohoviny. Tu bylo nejdříve třeba narovnat. „Muselo se to máčet, nahřívat, a pak se to nařezalo, roztáhlo a lisovalo,“ popisuje muzejnice postup a ukazuje kleště, kterými hřebenáři horkou rohovinu natahovali. Plochou rohovinu pak tarovali pomocí různých forem. Zuby hřebenů pak řemeslník ručně vyřezával speciální pilkou. „Zuby se řezaly většinou těmi dvojitými pilkami. Jedna byla kratší, jedna delší. Když jste dořezávali, abyste nasadili na ten další zub správně,“ dodává Martina Pulkrábková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
