Před sto lety dostávali klienti spořitelny pokladničku. Otevřít ji mohl jen bankovní úředník
Od doby, co existují platidla, lidé řešili, kam si je uloží. V muzeu ve Velkém Meziříčí jsme objevili peněženky, pompadůrky a kasičky různých tvarů a materiálů. Jednu z nich dokonce lidé dostávali při zřízení vkladní knížky.
„Vidíme peněženky, střádanky, pokladničky,“ ukazuje muzejnice Lucie Pavelcová na velký dřevěný stůl, na kterém leží předměty z depozitáře Muzea Velké Meziříčí. Mezi peněženkami je i jedna malinká kožená, která má zapínání vyrobené z kančích zubů. Zajímavější je na ní kovový knoflík. „Je to mince salzburgského arcibiskupa Antonína Františka z Harrachu,“ dodává. Malá peněženka má prostor pro mince i pro papírové bankovky. Ty je ale před vložením nutné složit. Tak to ale pánové kdysi dělali.
Stejně jako je dnes spousta druhů pokladniček, najdeme i mezi těmi muzejními různé druhy. Jedna má podobu dřevěné truhličky zdobené mušličkami, další je plechová, kterou bylo možné pověsit na zeď. Otvor pro vhození mince je zevnitř chráněný na proužky rozstříhanou kůží. Díky tomuto opatření tak nebylo možné vložené mince vyklepat. Zatímco předchozí pokladničky mají petlice se zámečkem, jednoduchou keramickou musel střadatel rozbít, aby se k penězům dostal.
Nejzajímavější je ale určitě stříbřitě lesklá kovová střádanka s nápisem Městská spořitelna ve Velkém Meziříčí. Pochází z dvacátých let minulého století. „Když si lidé u městské spořitelny zřídili vkladní knížku, dostali oproti záloze střádanku, do které si doma mohli vhazovat peníze,“ říká Lucie Pavelcová. Je třeba ale říct, že ke střádance klienti spořitelny nedostali klíček. „Bankovní úředník pokladničku otevřel, peníze vybral a uložil na knížku,“ dodává s tím, že střadatelé peníze do ruky nedostali.
Související
-
Kaple svatého Antonína ve Vojnově Městci září novotou
Kdo projíždí Vojnovým Městcem na spojnici Žďáru nad Sázavou a Ždírce nad Doubravou, nemůže si nevšimnout nově opravené kaple sv. Antonína na místním hřbitově.
-
V kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě stojí unikátní pašijový betlém
V Jihlavě je od března poprvé k vidění celý velikonoční betlém. Historie jeho nejstarších částí sahá do devatenáctého století, nejnovější figurky přibyly až po roce 2000.
-
Jak správně vyrobit a pečovat o mašlovačku z husího peří podle Petry Burianové
Mašlovačka z husího peří nepatří do myčky. Klidně může zůstat v hrnci se sádlem, radí při výrobě peroutek z husího peří Petra Burianová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
