Před sto lety dostávali klienti spořitelny pokladničku. Otevřít ji mohl jen bankovní úředník

7. březen 2025

Od doby, co existují platidla, lidé řešili, kam si je uloží. V muzeu ve Velkém Meziříčí jsme objevili peněženky, pompadůrky a kasičky různých tvarů a materiálů. Jednu z nich dokonce lidé dostávali při zřízení vkladní knížky.

„Vidíme peněženky, střádanky, pokladničky,“ ukazuje muzejnice Lucie Pavelcová na velký dřevěný stůl, na kterém leží předměty z depozitáře Muzea Velké Meziříčí. Mezi peněženkami je i jedna malinká kožená, která má zapínání vyrobené z kančích zubů. Zajímavější je na ní kovový knoflík. „Je to mince salzburgského arcibiskupa Antonína Františka z Harrachu,“ dodává. Malá peněženka má prostor pro mince i pro papírové bankovky. Ty je ale před vložením nutné složit. Tak to ale pánové kdysi dělali.

Stejně jako je dnes spousta druhů pokladniček, najdeme i mezi těmi muzejními různé druhy. Jedna má podobu dřevěné truhličky zdobené mušličkami, další je plechová, kterou bylo možné pověsit na zeď. Otvor pro vhození mince je zevnitř chráněný na proužky rozstříhanou kůží. Díky tomuto opatření tak nebylo možné vložené mince vyklepat. Zatímco předchozí pokladničky mají petlice se zámečkem, jednoduchou keramickou musel střadatel rozbít, aby se k penězům dostal.

Nejzajímavější je ale určitě stříbřitě lesklá kovová střádanka s nápisem Městská spořitelna ve Velkém Meziříčí. Pochází z dvacátých let minulého století. „Když si lidé u městské spořitelny zřídili vkladní knížku, dostali oproti záloze střádanku, do které si doma mohli vhazovat peníze,“ říká Lucie Pavelcová. Je třeba ale říct, že ke střádance klienti spořitelny nedostali klíček. „Bankovní úředník pokladničku otevřel, peníze vybral a uložil na knížku,“ dodává s tím, že střadatelé peníze do ruky nedostali.

Spustit audio

Související