Po třech vesnicích u dukovanské elektrárny zbyly jen kapličky. Dodnes jsou udržované

9. červenec 2020

Výroba elektřiny výrazně změnila část Třebíčska. Údolí Jihlavky zaplavila Dalešická přehrada, a stavbě jaderné elektrárny musely ustoupit tři obce.

Dodnes po nich zůstaly jen tři kapličky, které teď stojí v podstatě uprostřed přírody.

„V roce 1971 bylo občanům oznámeno, aby se sešli v sokolovně. Byli proti, ale nemohli nic dělat. V roce 1980 ty vesnice oficiálně zanikly,“ říká předseda Klubu českých turistů na Třebíčsku Ladislav Tomáš.

Tehdy šlo o obce Skryje, Lipňany a Heřmanice. Po všech dnes zůstaly jen kapličky, a například u té v bývalých Skryjích si člověk může představovat, že kdysi stála uprostřed návsi nedaleko rybníka.

Procházka alejí

Dnes se k ní člověk dostane krátkou procházkou od elektrárny původní alejí. Na první pohled je vidět, že je kaplička udržovaná. U vchodu jsou ve vázách čerstvé květiny, dokonce i plyšové hračky.

Vyzdobená, dokonce i miskou bonbónů, je i turistická odpočívka vedle kaple. A lidé tomu místu stále říkají Skryje. „Autobusová zastávka se jmenuje JE Dukovany Skryje,“ potvrzuje Ladislav Tomáš.

Vesnička Lipňany

Jen pár desítek metrů od plotu elektrárny stojí kaplička svatých Cyrila a Metoděje, která zbyla po vesnici Lipňany. „Byla to nejmenší ze tří zaniklých obcí. Správa patřila pod Místní národní výbor ve Skryjích,“ říká Ladislav Tomáš.

Dodává, že se turisté často u kapličky fotografují s chladícími věžemi elektrárny za zády.

Heřmanice

Třetí zaniklou obcí byly Heřmanice. Jejich kaplička je největší, a spíš připomíná malý kostelík. Prošla rekonstrukcí včetně nové střechy, takže mezi břízami svítí novotou.

Plot kolem jaderné elektrárny Dukovany je dlouhý asi šest kilometrů. Těsně podél plotu ale člověk kvůli bezpečnostním opatřením projít nemůže. Procházka, nebo projížďka na kole, kolem elektrárny a tří kapliček, se tak prodlouží na stále příjemných sedm kilometrů.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.