Od prvního ekologa Vladimíra Krajiny se učila půlka světa
Životní příběh Vladimíra Krajiny by vydal na celovečerní film, možná dokonce na dva. Narodil se ve Slavicích kousek od Třebíče krátce po začátku dvacátého století, v lednu 1905. Jeho tatínek Emanuel Krajina byl učitelem ve slavické škole a psal kroniku školy i obce. Kromě dětí ve škole učil i dospělé, svým sousedům vysvětloval, jak včelařit nebo pracovat na zahrádce.
Pod jeho vlivem se z pěti dětí hned dva synové začali věnovat botanice, třebíčský archiv má dodnes herbáře Vladimírova mladšího bratra Emanuela.
Vladimír studoval v Praze a na Slovensku, zejména do Vysokých Tater jezdil studovat tamní lesy, působil nejen jako geobotanik, ale i jako znalec lesů. „Tehdy se jezdilo botanizovat na Slovensko, protože slovenská příroda nebyla ještě tak probádaná a lesy nebyly tak kulturní jako v Čechách. Jeho první stěžejní práce byly právě ze Slovenska,“ říká Hana Houzarová z archivu Muzea Vysočiny Třebíč.
Z cesty na Havaj byl titul i film o přírodě
Na pražské univerzitě získal doktorát, učil botaniku a v roce 1929 se mu povedlo získat stipendium na studium vegetace na Havajských ostrovech. „Odbornou prací, kterou zde napsal, se pak habilitoval a získal titul docenta. A ještě stihl natočit výchovně přírodovědný film Aloha oe!, tedy Buď pozdraven z Havajských ostrovů,“ dodává Jana Jelínková.
V Kanadě vznikly díky Vladimíru Krajinovi první přírodní rezervace
Po dramatických válečných událostech, kdy jeho mladší bratr Emanuel byl jedním ze šestice třebíčských letců RAF, a on sám byl zatčen za činnost v domácím odboji, myslel, že bude dále pracovat na Karlově univerzitě v Praze. Po únorovém puči byl ale z vedení školy sesazen a prchl do Kanady. Tady nejen že mohl v práci pokračovat, ale stal se z něj celosvětově uznávaný odborník na lesy. Hana Houzarová neskrývá obdiv: „Skutečně to byl zakladatel vědeckého lesaření, to on naučil Kanaďany tvorbě hospodářského lesa, a jak se ti jeho žáci rozprchli po světě, vzali ty jeho vědomosti s sebou. Od něj se učila půlka světa.“
Díky jeho snahám přijala kanadská vláda zákon o ekologických rezervacích a on sám založil přes stovku chráněných přírodních oblastí. „On si ty kanadské lesy zamiloval a chtěl pro ně udělat maximum, aby zůstaly. Byl to v té době první ekolog,“ uzavírá Hana Houzarová. Vladimír Krajina zemřel v Kanadě v roce 1993.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
