O tom, že chce být spisovatelkou, měla jasno už v 11 letech
Michaela Vaščíková je beznadějná romantička, kterou občas přepadne takzvané záchvatové psaní. Svoji knihu Lvice v erbu krále četla 35x a měla ji napsanou za měsíc. Doma má už napsaných dalších asi 5 knih. Jediné, co ji zdržuje je proces vydávání a propagace.
„Jestli si to dobře pamatuji, bylo mi zhruba 10 let, když jsem si od maminky vyprosila knížku. Maminka byla samoživitelka a měli jsme málo peněz. Ale já jsem chodila pořád kolem výkladu a tam bylo Zlaté slunce bílý den od Sládka. A ona mi ji koupila. Já jsem přečetl asi stokrát a pak jsem začal dělat svoje vlastní pokusy a mě to hrozně chytlo. Prostě jsem věděla, že to je to,“ vzpomíná textařka, spisovatelka a básnířka.
V 11 letech, když byla v páté třídě, přišla za svojí třídní učitelkou s dotazem, jaký je ženský rok od básníka. „A ona říká básnířka. A já řekla aha, tak to chci být,“ usmívá se energická autorka.
Jejím největším vzorem byl Josef Václav Sládek.
Kdo jako první četl první spisovatelské počiny Michaely Vaščíkové? A kde čerpala námět pro knihu Lvice v erbu krále? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Tenis, fotbal i biatlon můžou díky projektu Nadačního fondu Světluška sledovat i nevidomí fanoušci
Projekt Nevidomý fanoušek je projektem Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška. Přenosů ze sportovních utkání už nevidomí fanoušci mohli díky němu zažít několik.
-
Přiznat si, že nemají svoje finance pod kontrolou, neumí většina lidí
Za gramotného člověka se považuje ten, který umí číst a psát. Za finančně gramotného ten, který umí hospodařit s penězi. Většina z nás to ale neumí.
-
V cukrárnu s galerií proměnila bývalou školku ve Víru
Jmenuji se Hanka Řehořková a jsem cukrářka z Víru, takto skromně se na svém webu představuje cukrářka a úspěšná podnikatelka z Vysočiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
