Nezbedný uhlíř Příbek provází železářskou stezkou v Kadově. Dostala název V dýmu starých hutí
Železářská stezka v Kadově připomíná, že že i na tak malých obcích se mohly dít historicky významné události
S Vysočinou si spojujeme turistiku, běžecké lyžování, pěstování brambor, ale na hutě a výrobu železa bychom si možná asi nevzpomněli. Přesto byly před pár stoletími výrobky z takzvané kadovské litiny proslulé.
S výrobou hřbitovních křížů, zábradlí s ornamenty nebo jemně propracovaných překrásných šperků, zpracováním železné rudy i s pálením dřevěného uhlí v milířích se mohou návštěvníci seznámit na Železářské stezce, která začíná přímo v centru Kadova.
„Přímo v katastru obce stály dvě pece, kde se železo vyrábělo,“ říká starosta Kadova Jiří Lausch. Stavby z 18. a 19. století už dnes nestojí. „Huť přestala sloužit v roce 1874 a potom došlo k postupné likvidaci a rozebírání na stavební materiál. Skončilo to vlastně s vytěžením suroviny,“ vysvětluje dále.
Na šesti panelech asi 4,5 kilometrové stezky se návštěvníci seznámí s celým fungováním železářského podniku – drcení rudy na materiál velikost hrášku a její další zpracování, ale i s výrobou dřevěného uhlí pro vysoké pece.
Celou stezkou provází nezbedný uhlíř Příbek, který skutečně žil, a seznamuje nás se svým humorným příběhem. „To byl člověk, který měl na starosti milíře, ale jednou se zdržel u své milé, a ten milíř mu celý shořel,“ usmívá se starosta obce u kresbiček dvou postav v posteli. Tam, kde kdysi stály milíře, Na kopaninách, je dodnes černá úrodná půda.
Stezka s historií železářství má pro obec Kadov velký význam. „Chtěli jsme, abychom si na tu zdejší historii dokázali vzpomenout, ale také, protože jsme hojně navštěvovaná obec v srdci Vysočiny, tak aby jí návštěvníci jenom neprojeli, ale aby se mohli zastavit a připomenout si, že i na tak malých obcích se mohly dít historicky významné události,“ dodává Jiří Lausch.
Na panelech nechybí ani zábavné úkoly pro děti, takže procházka je vhodná pro celé rodiny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
