Na sistrum hráli staří Egypťané při obřadech. Dnes ho využívají i brněnští filharmonici
Hudební nástroje se v průběhu historie vyvíjely až do tak složitých zařízení, jakým jsou například varhany. Kdysi dávno ale lidem stačila třeba jen dvě dřívka, jednoduchý bubínek nebo různá chřestidla. Tomáš Dufek z Dolních Radslavic vyrobil staroegyptský nástroj, zvaný sistrum.
Tomáš Dufek z Dolních Radslavic na Žďársku vyrábí netradiční hudební nástroje a má rád výzvy. Když přišla před lety objednávka od brněnské filharmonie na sistrum, pustil se do toho. Původní sistrum využívali staří Egypťané při obřadech, a bylo odlévané z mosazi. Naštěstí je vidět na spoustě vyobrazení, takže se měl Tomáš Dufek od čeho odrazit. Sistrum pro filharmoniky mělo tělo ze dřeva. „Ten rachotivý zvuk, který dělá to mosazné, by pro ně byl už moc,“ říká Tomáš Dufek.
A co je to vlastně to sistrum? Jak vypadá? Je to chřestidlo, v originálu celokovové, které má na držadle ovál, a v něm na kovových tyčkách plíšky. Zvuk vydávají nejen plíšky, ale i volně umístěné tyčky, které narážejí do rámu nástroje. Tomáš Dufek už vyrobil i sistrum kovové. „Je to z mosazné trubky. Já ne vždy dělám úplné kopie, rád do toho vnáším vlastní řešení,“ říká. Trubka v dolní části tvoří držadlo, pak je rozříznutá na dvě části, které jsou rozklepané do rovné plochy. Nahoře jsou dvě části spojené nýty. V oválu jsou pak na tyčkách kulaté plíšky, které známe například z tamburíny.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
