Ještě před sto lety neexistoval důchodový systém. O rodiče se měly starat děti

Důchodový systém je v posledních letech velmi probíraným tématem našich politiků. Zjednodušeně platí, že když člověk odpracuje příslušný počet let, má nárok na penzi.

Vždy tomu tak ale nebylo, a dalo by se říct, že současný sociální systém je v rámci historie velmi mladý.

Polovina dvacátého věku

„Až do poloviny dvacátého věku bylo zajištění starých lidí převážně rodinnou záležitostí,“ říká Markéta Skořepová z pelhřimovského muzea Vysočiny. V ideálním případě to fungovalo tak, že když se už rodiče nemohli starat o majetek, hospodářství či firmu, předali ji dětem, a ty se o ně pak musely postarat.

Smlouva o výměnku, Muzeum Vysočiny Pelhřimov

V té době na to byl zákon, a o takzvaném výměnku rodina sepisovala smlouvu. Výměnek nemusel být finančního rázu. „Základním požadavkem byl byt,“ dodává muzejnice. V tomto případě samozřejmě záleželo na velikosti majetku. Na bohatém gruntu mohlo jít přímo o domek-výměnek, jinde pokoj, nebo jen postel.

Smlouva o výměnku

Smlouva o výměnku mohla být velmi podrobná. „Každoročně sedm měr žita, půl míry ječmene, ovsa, dvanáct pytlů brambor, řepa, vyživení jedné krávy a dvou ovcí,“ čte z jedné ze smluv Markéta Skořepová. Tato konkrétní smlouva je navíc sepsaná už při svatbě dětí hospodáře, a požadavky mají platit od předání majetku.

Samozřejmě ani naši předkové nežili jen ideálně. Mnohé rodiny končily u soudu.

Důchody, renty

První důchody neboli renty pobírali státní úředníci. „Důchodové pojištění jako takové vzniká v druhé polovině 19. století a postupně se to rozšiřovalo,“ říká pracovnice muzea s tím, že v tomto případě záleželo na velikosti firmy a jejích možnostech.

O potřebě reformy důchodového systému se více začalo mluvit na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Nic se ale nestalo ani za první republiky ani za protektorátu. „Potom přišel komunismus, který zrušil soukromé hospodaření, zrušil výměnky. Ti bývalí hospodáři neměli vůbec nic,“ dodává Markéta Skořepová.  

Smlouva o výměnku, Muzeum Vysočiny Pelhřimov

Moderní forma důchodového systému vzniká až v 60. letech minulého století. Až tehdy dostali důchod i bývalí sedláci. Tato reforma mimo jiné zavedla i časnější odchod do důchodu pro matky s dětmi. Například žena, která vychovala pět dětí, odešla do starobního důchodu ve třiapadesáti letech.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.