Jan Amos Komenský prokazatelně osobně navštívil Třebíč. Existuje o tom zápis
15. listopadu uplyne přesně 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského. My jsme se pokusili zapátrat, jestli měl tento bratrský kněz a známý pedagog nějakou vazbu na Vysočinu.
Kromě toho, že zřejmě navštívil Kralice nad Oslavou, kde bratři tiskli Bibli kralickou, je o něm zmínka i v Třebíči, a to díky jeho dvěma manželkám: Mandaleně Vizovské a Marii Dorotě Cyrillové.
Záznam o návštěvě Jana Amose Komenského našla třebíčská archivářka Jitka Padrnosová. „Při času svatého Matouše vyhledalo se a našlo na gruntě Jana Kožíška peněz nezávadných Mandaleně Vizovský, manželce Jana Ámosa Nivánusa,“ čte archivářka přímo z ručně psané purkrechtní knihy.
Převzal dědictví
Záznam dokazuje, že Jan Amos Komenský byl pozván, a také přijel do Třebíče převzít dědictví, podíl na domě, po své zesnulé manželce Mandaleně Vizovské. Ta byla v prvním manželství vdaná za třebíčského měšťana. Po jeho smrti se vdala za Komenského.
Dům, o který v dědictví šlo, už nestojí. „Dnes tam stojí novostavba obchodního domu Billa. Dřív tam stálo kino Oko,“ dodává Jitka Padrnosová.
Jan Amos Komenský se narodil v Komni nebo v Nivnici
Zajímavé taky je, že v purkrechtní knize je uvedeno jméno Jan Amos Nivánus. Jde opravdu o Komenského. Dříve se totiž nepoužívalo stálé příjmení, ale takzvané příjmí, odvozené od místa narození.
U Komenského toto místo není přesně známé, a odborníci se o něj přou. Může to být Komňa stejně jako Nivnice. Obě obce leží na jižní Moravě.
Rodina Komenského druhé ženy vlastnila v Třebíči dům na náměstí
Druhá žena Jana Amose Komenského se jmenovala Marie Dorota Cyrillová. Ta je s Třebíčí spjatá mnohem víc. Z města pocházel její otec Jan Cyrill, a její děd Pavel Špalek tam prokazatelně vlastnil dům na náměstí.
„S příslušníky rodiny Špalkovy se v dochovaných pramenech setkáváme poměrně dlouhou dobu,“ říká Jitka Padrnosová a dokazuje tak význam rodu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
