V chalupě u Komárků v Křeči vznikají tradiční skleněné vánoční ozdoby. Výrobu si může vyzkoušet každý

Právě odtud pochází Jana Komárková, která teď své řemeslo učí zájemce z řad veřejnosti ve své dílně v Křeči na Vysočině. Každý si může ozdobu vyrobit od skleněné trubice až po blýskavé zdobení.

10 fotografií

Jana Komárková je dokonce v oboru výroba vánočních ozdob vyučená. Je také speciální pedagožka, a tak obě své profese spojila dohromady a v Křeči pořádá řemeslné workshopy. Kromě foukání ozdob se věnuje i keramice, plstění nebo vitrážím. Foukané ozdoby vyrábí od skleněné trubice až po konečné zdobení. Sklářskou pec byste ale v její dílně hledali marně. „Mně stačí pro práci pouze sklářský kahan," říká a ukazuje dvě pracoviště. Na prvním vyrábí z trubic takzvané odtažky, tedy polotovary pro samotné foukání. „Nejdřív trubici rozpůlíme. Až se to nahřeje, tak za to zatáhnu," ukazuje.

I bez sklářské pece je to práce se žhavým měkkým sklem, kterou už Jana Komárková bravurně ovládá. Trpělivě ale každému vysvětluje, jak na to. Na druhé pracoviště už nese odtažky. Vypadají jako bubliny s dvěma stopkami. Při výrobě kouličky se jedna stopka zataví. „Vznikne takzvaný pupík," ukazuje na zaslepené dnou budoucí koule. Druhá stopka bude sloužit jako miniaturní sklářská píšťala. „To tělíčko dáme do ohně a otáčíme, sklo úplně zmedovatí. Strčím tu stopku do pusy, budu foukat a otáčet," popisuje svou práci Jana Komárková. V jejích rukou vypadá vše jednoduše.

Vyfouknuté ozdoby je možné máčet v barvě, nebo je ozdobit jen tak průhledné. „Často to tak lidé chtějí," dodává Jana Komárková. Přechází ke stolu, na kterém leží množství misek se třpytkami a umělým sněhem. A tady už se fantazii meze nekladou. Na ozdůbky nanáší štětcem lepidlo a to pak zasypává vybranými třpytkami. „Stopku pak uřízneme a dáme tam záponku," uzavírá popis postupu výroby Jana Komárková a nasazuje na zbytek stopky kovový věšáček.