Prsten Jana Ámose Komenského stále dědí jeho potomci. Na čas se vrátil i do Čech

15. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Ámos Komenský, Kralice nad Oslavou

Pravděpodobně v USA existuje prsten, který kdysi dávno předal Jan Ámos Komenský jedné ze svých dcer.

Na zajímavé informace jsme narazili při návštěvě expozice o Janu Ámosi Komenském, v Památníku Bible kralické, v Kralicích nad Oslavou. 

„Alžběta, dcera Komenského, z manželství s Dorotou Cyrillovou, která byla dcerou Jana Cyrilla z Třebíče, si v roce 1649 vzala Petra Jablonského, který se přejmenoval na Figulus,“ tak představila ženu, která od otce dostala rodinný dědičný prsten, Monika Doležalová z Památníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou. 

Z listu, který drží v ruce čte, že prsten měl vždy přecházet na nejmladšího syna, kterého ale v té době Komenský neměl. Dostala ho tedy Alžběta, a pro další osud šperku se tak stalo důležité nové jméno jejího manžela, Figulus.

Dědic nesměl prsten dát za žádnou cenu z ruky

Uběhla dlouhá doba, než se o prstenu zase začalo mluvit. Bylo to po První světové válce, když potomek Petra Figula, Jiří Viktor Figulus dostal předvolání. Notář mu sdělil toto: „Mám pro vás důležitou zprávu, pane Figule. Váš poslední příbuzný padl na bojišti v Evropě, a vy jste jediný mužský potomek svého rodu, proto vám přísluší platinový prsten Komenského,“ čte Monika Doležalová.

Ohromený Figulus pak musel podepsat dokument, ve kterém se zavazuje, že prsten nedá z ruky ani jako zástavu v případě největší nouze.

Na začátku minulého století dostala prsten Gerta, dcera Jiřího Viktora Figula

Jiří Viktor Figulus, žijící v zahraničí, se v červnu roku 1921 vypravil do Československa se svou tehdy osmiletou dcerou Gertou. Právě ona se stala další dědičkou prstenu. V Čechách vystudovala, a vdala se za Ferdinanda Kallika. „V roce 1939 se jim narodil syn Jan Ferdinad Kallik. V sedmi letech syna odešli do Jižní Afriky,“ dodává Monika Doležalová.

V Jihoafrické republice se totiž Gerta narodila a měla tam matku.

Gerta odmítla nechat vyrobit kopii prstenu

Do Československa pak Gerta přijela až v roce 1958. Tehdy už s rodinou žila v Americe. československý stát po ní chtěl, aby nechal udělat kopii prstenu.

„Když se dozvěděla, že by originál mohl být zaměněn za kopii, ihned odjela,“ čte z listiny Monika Doležalová. Podle dostupných zdrojů prsten zdědil další potomek, a měl by se nacházet v Kalifornii.

Spustit audio