Fotky vyštrachají v krabici od bot a já je pak použiju do knížky, říká autor 40 knih o Štokách

Téměř se zdá, jako by se všechny nitky sbíhaly ve Štokách: „Prababička měla sestřenici, která si vzala mladýho Novotnýho, syna prezidenta. Ale fotky neměli, spálili je, protože se báli. Můj děda pocházel z Michalovic a měl bratránka armádního generála Kutlvašra. Tady je disident Havel a Marta Kubišová, náš pan farář Josef Jakubec s ní kamarádil a pokřtil jí ve Štokách syna. Tady za války schovávali sokolský prapor v pohřebním voze, vezli nebožtíka a s ním i vlajku,“ vypráví Jan Sedlák jednu historku za druhou.

Všechny se dozvěděl, když se po knihách s rodokmeny a rodinnými fotografiemi pustil do zkoumání historie obce. Svoje knížky mají sokolové, skauti i myslivci, hasiči nebo sportovci, například volejbalisté.

Všechno se jmenuje Životní cesty nás lidí

Všechny svazky, kterých už má Jan Sedlák přes čtyřicet, se jmenují stejně. Liší se jen číslem a podtitulem. „Já jsem línej, tak abych nemusel vymýšlet názvy, tak tomu dávám čísla. Jsem věřící, tak jsem udělal takové povídání Žijeme v křesťanském regionu a mám tady něco o svaté Zdislavě, o páteru Jakubcovi, o kostelích a kapličkách,“ vypráví autor.

Mezi pěkně svázanými publikacemi v pevných deskách, které se podobají diplomovým pracím a jednoduše svázanými knížkami v měkké vazbě a průhledných deskách, jsou i veselé příběhy ze života obce na motivy povídání bývalého policisty Jaroslava Havla, je tu i jeho kuchařka a spousty dalších svazků. Obec se podílela na knížce 70 let od konce druhé světové války ve Štokách, které se prodaly stovky výtisků. Pod názvem Sakulajda občane, co tady děláte? si zase pamětníci počtou příběhy o policistovi, který se touto větou proslavil, když někoho chytil. Jan Sedlák s psaním a sestavováním knížek ještě nekončí: „Když už jako důchodce nemám co dělat, tak aspoň za dlouhých zimních večerů nemusím sedět jen tak, ale aspoň si s tím hraju. Důchodci si hrajou, tak tomu říkám,“ směje se autor ze Štoků.