Dohledat osudy pilotů bombardéru, kteří sloužili v RAF, je velmi obtížné

4. březen 2016

Bombardovací pilot Miroslav Jindra se podle oficiálního seznamu příslušníků RAF narodil v Dolní Krupé na Havlíčkobrodsku 5. března 1916. Jiný zdroj zase uvádí, že to je Dolní Krupá u Mladé Boleslavi, což je podle Josefa „Joe“ Vochyána z Czech Spitfire Clubu špatně. „Co je hodně zajímavé, že má pamětní desku v Šanově u Rakovníka. Našel jsem na webu obce opisy kroniky, kde se píše, že byla v roce 1945 odhalena místnímu rodákovi pamětní deska.“

Miroslav Jindra vstoupil do armády v roce 1934, absolvoval Školu leteckého dorostu v Prostějově. „Tam probíhal základní výcvik na strojích Praga E-39, což byly naše dvouplošníky a pak letci odcházeli do služby k leteckým plukům,“ vypráví Vochyán.

Pět let v cizinecké legii byla pro letce krutá představa

„Aby se letci mohli ještě v době míru, myšleno léto 1939, dostat do Francie, která do své armády nemohla přijímat cizí státní příslušníky, byla jejich jediná šance upsat se cizinecké legii na pět let, k pěchotě, což byla pro letce velmi krutá představa. Jediná možnost, jak se z pětileté služby vyvázat, byl ústní dovětek, který učinili českoslovenští představitelé a francouzská vláda, že v případě války, budou naši letci převáděni k francouzskému letectvu.“

Jindra Miroslav - portrét

Do Francie se vysoce pravděpodobně dostal přes Polsko. Pak jsou v Jindrově vojenském životopise bílá místa, Josef „Joe“ Vochyán objevil záznam o jeho pobytu v Palestině, v květnu 1940. Pak až ten o jeho připlutí do Británie. To bylo na den válečných veteránů 11. listopadu 1940. Byl zapsán do Royal Air Force Volunteer Reserve, což byla dobrovolnická záloha Britského královského letectva, jedině tam bylo možno přijímat cizí státní příslušníky.

Dramatický nálet na Münster

V lednu 1941 byl Miroslav Jindra, rodák z Dolní Krupé na Havlíčkobrodsku, přidělen k 311. československé bombardovací peruti. Absolvoval výcvik na stroji Vickers Wellington Mk.IC, To byl střední dvoumotorový bombardér, posádka 6 letců, dva piloti, navigátor, radiotelegrafista, přední a zadní střelec.

Čtěte také

První dva lety Miroslav Jindra se svou posádkou zvládl bez potíží. Účastnil se převážně nočních letů. Náklad v letadle byl asi 1400 kilogramů výbušných pum a 120 kusů zápalných bomb. Až třetí let patřil k velmi dramatickým. Byl to nálet na Münster.

Naši letci bombardéři byli známí svou zarputilostí a enormní snahou cíl zasáhnout co nejlépe

„Během letu byli zachyceni světlomety, manévrovali v oblasti cíle, bylo náročné jednak cíle najít a za druhé najít co nejpřesnější trajektorii na co nejpřesnější odbombardování. Naši letci bombardéři byli známí svou zarputilostí a enormní snahou cíl zasáhnout co nejlépe. Bombardovali až na třetí pokus a při návratu nad Nizozemím na ně zaútočil Messerschmitt 110,“ líčí noční let Vochyán.

Při prvním útoku byl těžce zraněn střelec bombardéru, přesto se mu podařilo Messerschmitt zasáhnout. „Ta stíhačka se odpoutala a zmizela někde ve tmě. Vrátili se tak nejrychleji, jak mohli. Přesunuli střelce do nemocnice a tam byla jeho pravá noha amputována.“ Poslední let Miroslav Jindra nastoupil 19. července 1941, byl to nálet na Hannover. Při návratu, nad Nizozemím byl bombardér Jindrovy posádky napaden nočním stíhačem, první útok zvládli zastavit.

„Ale krátce na to dostali zásah flakem, podle svědectví letců z dalších bombardéru, viděli ohnivou pochodeň padat z oblohy, ty trosky dopadly na nizozemské pobřeží. Ostatky piloty Jindry vydalo moře po dvou měsících. Jeho hrob je na hřbitově obce Uithuizermeeden severně od Groningenu.“

autor: Tamara Pecková
Spustit audio