Dobrovolně by se do ankety Zlatý Ámos žádný učitel nepřihlásil. Pro děti to ale rádi uděláme

„Dneska učím první až třetí třídu, a tehdy jsem učila čtvrtou pátou. Ty děti, které mě tam nominovaly, byly páťáci. Hrozně nás to semklo, stala se z nás parta,“ vzpomíná Ivana Krumplová na školní rok 2005/2006. „Těm dětem je dnes dvaadvacet. Scházíme se, vídáme se,“ říká.

Chceme dětem udělat radost a pak u toho brečíme

Anketa Zlatý Ámos stojí na tom, že učitele nominují žáci a také ho potom před komisí obhajují. „Sám by se do toho dobrovolně podle mě nikdo nepřihlásil,“ říká učitelka. Když za ní před deseti lety děti přišly, byla její reakce odmítavá. Nakonec ale stejně ustoupila, nechtěla dětem zkazit radost. Dodnes toho nelituje. „Poznáte je zase z úplně jiné stránky, jak vás podporují, jak za vámi stojí. Téměř každý učitel u toho brečí,“ usmívá se Ivana Krumplová.

Učitel musí před komisí udělat show

První obhajoba před komisí je na dětech. Musí uvést důvod, proč je právě jejich učitel ten nejlepší, připravují si scénky, vystoupení. Později přijde řada i na samotného učitele. I ten se musí sám prezentovat. Ivana Krumplová vzpomíná na rady předsedy poroty doktora Cimického. Říkal prý: „Dámy, víte, proč ti muži vítězí? Protože jsou takoví vtipnější, mají v sobě pořád to dítě. To musí být show!“ Show Ivana Krumplová zvládla a vyhrála.

Ámoska z Krásových domků už znovu do soutěže nepůjde

I dnes po deseti letech říkají děti své učitelce naše Ámoska. I když pravidla soutěže dovolují účastnit se Zlatým Ámosům i dalších ročníků, Ivana Krumplová si stojí za svým. „Zkoušeli to, ale už bych do toho určitě nešla,“ říká.