Díky měřící liště chataři vědí, kdy sbalit kufry
Voda je stejně jako oheň dobrý sluha, ale špatný pán. Poznali jsme to při několika záplavách v nedávných letech. Od té doby se na řekách mnohé změnilo a lidé na březích jsou klidnější.
O řeku Jihlavu od jejího pramene až po Třebíč se starají pracovníci Povodí Moravy z jihlavského střediska. Tok řeky znají jako své boty a mají přesně určeno, kterou část řeky upravují, a kterou nechávají přírodě. Největší zásahy jsou samozřejmě vidět v Jihlavě a Třebíči. Například v Jihlavě jsou jezy, kterými je možné tok řeky regulovat, na Kozlovském potoce zase vznikly poldry, které mají od velké vody uchránit Luka nad Jihlavou.
„Jsme na starém mostě u Dvorců a vidíme limnigrafickou stanici, která měří výšku hladiny vody,“ Jindřich Kult, vedoucí provozu Jihlava Povodí Moravy, ukazuje na bílou budku, která stojí nad schody u řeky. Podél schodiště je tam položená černobílá lišta. „Jednička znamená metr výšky hladiny a zelená značka znamená dosažení prvního stupně povodňové aktivity,“ vysvětluje Jindřich Kult. Měřící zařízení v budce odečítá výšku hladinu pomocí plováku. Zde odečtená data pak každý najde na internetových stránkách www.pmo.cz.
Právě kolem Dvorců u Jihlavy je ale spousta chat a chataři často internet nemají. Právě oni pak často využívají volně přístupnou měřící lištu. „Podívá se, uvidí, že se hladina zvedla třeba o třicet centimetrů a řekne si: Aha! Radši odjedu z chaty, předejdu problémům,“ popisuje Jindřich Kult modelovou situaci.
Dál proti toku řeky Jihlavy už není řeka upravená jako ve městě. Přesto tady ale vidíme břehy prořezané od výmladků a často i nově zasazené stromy. „Většinou jsou to olše nebo vrby, ale v Jihlavě jsme provedli náhradní výsadbu švestkami. Přece jen se říká: Přijde pocestný a utrhne si švestku,“ směje se Jindřich Kult.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.