Čtyři jihlavské hraniční kameny opravuje restaurátor. Nejvíc práce měl v Pávovské ulici

5. září 2022

Jihlavou vede historická hranice mezi Čechami a Moravou. Dodnes na území města stojí čtyři kameny s patřičnou symbolikou.

Hranici mezi Čechy a Moravou tvoří kameny s českým lvem, moravskou orlicí a latinskými nápisy odkazujícími na panovnici Marii Terezii. Hraničníky staré 270 let dnes opravuje restaurátor.

Zakreslení hranice

V polovině 18. století se obyvatelé Jihlavy přeli o přesné zakreslení hranice mezi Čechami a Moravou. Měli totiž budovat silnici, a ani česká ani moravská strana ji nechtěla platit. 

Spor rozhodla panovnice marie Terezie a od roku 1750 tak stojí v Jihlavě celkem čtyři hraniční kameny. Vytesal je kameník Václav Viktor Morávek z Polné. „Je to dvojslídná okrová žula z místních zdrojů,“ říká restaurátor Otakar Marcin, který kameny opravuje.

Už před deseti lety na kamenech nějaké opravy proběhly a prováděli je také Marcinové. „Moje rodina se zabývá restaurováním kamenných památek už tři generace. Navazuji na práci otce a dědy. Oba pracovali tady na Jihlavsku,“ dodává restaurátor. 

Kámen v Pávovské ulici

Nejvíc práce má s hraničníkem, který stojí u dřevozpracující továrny v Pávovské ulici. „Ten byl nejvíc poškozený, údajně za druhé světové války. Traduje se, že do toho kamene najel tank.“

„Na tom jehlanu chyběl až metr a půl kamene,“ ukazuje restaurátor na místo, které je teď doplněné speciální hmotou. „Ta se musí namíchat přímo na míru tomu původnímu kameni. V další fázi proběhne patinování.“ Cílem restaurátorů bude stav, kdy procházející laik nepozná, které části hraničníku byly doplňované. Otakar Marcin také odhaduje, že taková oprava by měla vydržet dlouhé desítky let.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.