Žďárští studenti poznali od svých lektorů tři exotické země: Gruzii, Indii a Jordánsko

Zahraniční lektoři na Střední škole obchodní a služeb ve Žďáře nad Sázavou s učitelkou Annou Myšákovou
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zahraniční lektoři na Střední škole obchodní a služeb ve Žďáře nad Sázavou s učitelkou Annou Myšákovou

Student obchodního managementu Aman z Indie, politolog Sofiaan z Jordánska a Saba, student informačních technologií z Gruzie.

Tihle tři mladíci obohatili hodiny angličtiny na Střední škole obchodní a služeb ve Žďáře nad Sázavou.

Přijeli díky projektu Edison představit své země a dozvědět se něco o naší kultuře, říká učitelka angličtiny Anna Myšáková, která je za svými studenty pozvala: „Dozvěděli jsme se od kolegů ze zdravotní školy, že tady ta možnost existuje, a rozhodli se projektu Edison zúčastnit. V neděli jsme přivítali naše tři hosty ve Žďáře a strávili jsme s nimi celý týden. Měli odučit pětadvacet až třicet hodin angličtiny, ale studenti měli možnost s nimi trávit i odpoledne, a hojně toho využívali.“

Vegetarián z Indie

„To je pravda,“ potvrzuje Aman. „Hned ráno za námi přišli a ptali se: Co děláš ve čtyři, v pět, v šest? A postupně di nás rozebrali, byli jsme každý den objednaní až do večera,“ směje se vegetarián z Indie. Mladíci u nás ochutnali českou kuchyni, ale jak Aman přiznává, pro vegetariána to nebylo snadné. Nakonec si pochvaloval návštěvu nové indické restaurace v centru Žďáru. Jeho dva kolegové jsou z pravé české kuchyně nadšení a pochvalují si guláš, svíčkovou, smažený sýr, ale především pivo.

Vlajky, Střední škola obchodu a služeb Žďár n. S.

Výměna zkušeností

Sofiaan oceňuje spolupráci se staršími studenty, kteří se skutečně zajímají o všechny tři země, ptají se a oceňují prezentace, které pro studenty připravili. „Chtějí poznávat jinou kulturu, chtějí cestovat, někteří si od nás dokonce vzali kontakt a možná přijedou,“ usmívá se. S tím souhlasí i nejmladší účastník projektu Saba: „Když vidíte studenty, že je zajímá vaše země, odkud jste a jaké to tam je, tak vás to motivuje. A naopak my se učíme od nich o vaší zemi, o českých tradicích. Tahle zkušenost mi přinesla víc, než jsem od ní čekal.“

Hodiny bez učitele

Hodiny, v nichž se studenti otevřeli a nebáli se komunikovat, si pochvaluje i Anna Myšáková: „My jazykáři jsme se ze začátku snažili v hodinách být, ale ukázalo se, že studenti se příliš kontrolují nebo na učitele spoléhají. Ale když jsme odešli a zavřeli za sebou dveře, pak jsme slyšeli salvy smíchu a hovor, bylo vidět, že to je pozitivní, a že to ty děti baví.“