Vánoční kuchyně plná symbolů: Proč se jedly houby a mazala oplatka medem?

„Tradiční kapr v trojobalu je ve skutečnosti poměrně mladý pokrm, který se do českých domácností dostal teprve v 19. století,“ říká Petra Tajovsky Pospěchová, autorka úspěšných kuchařek, foodwriterka a novinářka. Inspiraci našel ve vídeňském řízku, který se rozšířil z městských oblastí do venkovských regionů.

Vánoční stůl dříve ovšem vypadal zcela jinak. Štědrovečerní menu bylo silně symbolické a protkáno pohanskými i křesťanskými tradicemi. „Jídlo mělo hluboký význam – počet chodů například symbolizoval množství úrody v následujícím roce,“ vysvětluje Tajovsky Pospěchová. Na stole nesměla chybět oplatka, často ochucená medem nebo česnekem. Ten měl chránit domácnost před zlými silami a nemoci.

Jídla se lišila podle regionů. Na Valašsku se podávala štědračka, hutná polévka z luštěnin a sušeného ovoce. V jižních Čechách nesměl chybět černý kuba, pokrm z hub a krup. Houby měly svou symboliku – byly vnímány jako tajemné, téměř magické, a zároveň dodávaly pokrmům masitou chuť i v postní době.

Půst před Štědrým dnem byl důležitou součástí tradic. I když s příchodem první hvězdy skončil, maso se obvykle podávalo až během následujících svátků. „Štědrovečerní menu bylo většinou bezmasé. Maso bylo vzácné a nechávalo se na Boží hod a svatého Štěpána,“ upřesňuje Tajovsky Pospěchová.

Nejen jídlo, ale i rituály u stolu měly velkou roli. Na některých místech se prostíralo místo navíc pro zesnulé členy rodiny. „Byl to čas, kdy se podle pohanských zvyků stýkal svět živých a mrtvých,“ připomíná Petra Tajovsky Pospěchová. Ať už se slavilo křesťansky, pohansky nebo obojí dohromady, Vánoce vždy byly časem setkání a sdílení.