Už za první republiky si lidé vyráběli zmrzlinu doma. Používali k tomu přístroj zvaný Zmrzlík

Jak si s tím ale poradili naši předkové? Odpověď jsme našli v muzeu.

„Jako první si na zmrzlině pochutnávali staří Peršané. Už 400 let před naším letopočtem,“ vysvětluje pracovnice Muzea Vysočiny Jihlava Ingrid Kotenová. Tehdy sváželi sníh a led z vrcholků hor, a polévali ho hroznovou šťávou. 

Milovníkem této pochoutky byl později i římský císař Nero. Tomu led vozili z Alp. První smetanovou zmrzlinu poprvé ochutnali Mongolové. Byla to v podstatě náhoda. V mrazu jim zmrzlo kozí velbloudí nebo jačí mléko. A do Evropy prý zmrzlinu přivezl Marco Polo.

Zmrzlík

Muzeum Vysočiny má ve svých sbírkách mechanický strojek na výrobu zmrzliny, který pracuje na principu dvou nádob, mezi které se vkládá led a sůl. Točením klikou se vnitřní nádoba otáčí a speciální stěrky stírají námrazu na stěnách. 

Patent na tento systém přihlásila už v roce 1845 Američanka Nancy Johnsonová. Jihlavský strojek muzeu přinesl jeden místní obyvatel, a je velmi zachovalý. 

Recept na zmrzlinu

Ingrid Kotenová našla i recept na zmrzlinu z kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové. „Nechá se vařit žejdlík dobré smetany, pak se do toho dá celá tabulka čokolády, čtyři loty cukru a čtvrt kvintlíku vanilie. Nechá se to při ustavičném míchání povařit. Vezmou se čtyři žloutky se třemi lžičkami studené smetany. Vleje se na to čokoláda, zakloktá se to, procedí se to skrz husté žíněné sítko do cejnové piksly, postaví se to do ledu a míchá se do, než to veskrz promrzne.“