Už za první republiky si lidé vyráběli zmrzlinu doma. Používali k tomu přístroj zvaný Zmrzlík

Už za první republiky si lidé vyráběli zmrzlinu doma. Používali k tomu přístroj zvaný Zmrzlík
Zmrzlina a léto určitě patří k sobě. Jak si ale chladivou pochoutku vyrobit doma? Dnes už je možné koupit si pro tento účel speciální elektrický přístroj.
Jak si s tím ale poradili naši předkové? Odpověď jsme našli v muzeu.
„Jako první si na zmrzlině pochutnávali staří Peršané. Už 400 let před naším letopočtem,“ vysvětluje pracovnice Muzea Vysočiny Jihlava Ingrid Kotenová. Tehdy sváželi sníh a led z vrcholků hor, a polévali ho hroznovou šťávou.
Milovníkem této pochoutky byl později i římský císař Nero. Tomu led vozili z Alp. První smetanovou zmrzlinu poprvé ochutnali Mongolové. Byla to v podstatě náhoda. V mrazu jim zmrzlo kozí velbloudí nebo jačí mléko. A do Evropy prý zmrzlinu přivezl Marco Polo.
Zmrzlík
Muzeum Vysočiny má ve svých sbírkách mechanický strojek na výrobu zmrzliny, který pracuje na principu dvou nádob, mezi které se vkládá led a sůl. Točením klikou se vnitřní nádoba otáčí a speciální stěrky stírají námrazu na stěnách.
Patent na tento systém přihlásila už v roce 1845 Američanka Nancy Johnsonová. Jihlavský strojek muzeu přinesl jeden místní obyvatel, a je velmi zachovalý.
Recept na zmrzlinu
Ingrid Kotenová našla i recept na zmrzlinu z kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové. „Nechá se vařit žejdlík dobré smetany, pak se do toho dá celá tabulka čokolády, čtyři loty cukru a čtvrt kvintlíku vanilie. Nechá se to při ustavičném míchání povařit. Vezmou se čtyři žloutky se třemi lžičkami studené smetany. Vleje se na to čokoláda, zakloktá se to, procedí se to skrz husté žíněné sítko do cejnové piksly, postaví se to do ledu a míchá se do, než to veskrz promrzne.“
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.