Termosolární úly mají skleněné okénko v každém nástavku. Zajistí včelám potřebné teplo
Kdysi dávno staří včelaři používali úly ze špalků dřeva. Dnes známe většinou hranaté z prken, ale existují dokonce i plastové. Některé mají tenké stěny, jiné jsou zateplené.
Josef Kőlbl z včelařství Domovina začíná u Lubna na Havlíčkobrodsku zkoušet úly termosolární.
"Před lety jsme vyjeli ze zajetých kolejí způsobů včelaření. Řekli jsme si, že chceme včelařit tak, abychom byli schopni zbavovat se včelího parazita," říká včelař Josef Kőlbl. Kleštíka včelího je možné hubit chemickou cestou, kterou také většina českých včelařů používá. "Tomu my se chceme vyhnout," dodává s tím, že metodu termosolárních úlů vyvinul už před mnoha lety Roman Linhart, a využívá se i v zahraničí.
Termosolární úl se od tradičního liší tím, že má v každém nástavku na přední straně skleněné okénko. "Dokáže víc akumulovat teplo, a tím zajišťovat tepelný komfort na jaře, kdy je teplo pro včely zásadní," říká Josef Kőlbl. Termoléčba proti parazitovi pak probíhá v létě. "Sundá se úlové víko a místo víka se nasadí rám se sklem. Zvýší se teplota a hubí se kleštík," popisuje včelař. Zatím má takových úlů sedm z celkových dvou set, ale postupně chce pořizovat další.
Související
-
Kromě medu nám včely dávají i život, říká včelařka Lenka Čtvrtečková
Včely nejsou jen producenty medu, ale také klíčovými opylovači, bez kterých by naše potravinová rozmanitost výrazně utrpěla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka