Svatební projevy byly to první, co Pavel Heřman na třebíčské radnici změnil

Pavel Heřman s obrazem pravděpodobně od Hermíny Reichové
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Heřman s obrazem pravděpodobně od Hermíny Reichové

Po vítězství na kandidátce Občanského fóra v prvních svobodných volbách v roce 1990 usedl na radnici v Třebíči jako první starost Pavel Heřman.

Byla to doba, kdy se nové vedení města muselo všechno učit za pochodu.

„Vůbec jsme nevěděli, co nás na radnici čeká. Řeknu vám příklad ze života. V pondělí jsem převzal klíče od úřadu a ve středu za mnou přišly matrikářky a ptaly se, jestli se bude v sobotu oddávat, a já se jich ptal, proč by se neoddávalo, a co s tím já mám společného. Tak mi oznámily, že jsem jediný, kdo má právo tady oddávat, tak že jsem se vyděsil. Šli jsme do té úřední místnosti, ony vytáhly štos svatebních projevů, kde to bylo samé budujeme socialistickou vlast a jak rodina je základem socialistického státu, tak jsem si říkal, že to musím přepsat. A tak první, co jsem udělal, jsem přepsal ty svatební projevy,“ směje se první porevoluční starosta Třebíče Pavel Heřman.

Listopad v Třebíči

Ještě než ho potrápily svatební projevy, muselo dojít ke změně zřízení – v polovině listopadu se daly události do pohybu: „Sešli jsme se zhruba týden před tím 17. listopadem s kolegou a povídali jsme si, jak to v Polsku a v Maďarsku praská, v Německu se bourá zeď, a říkali jsme si, jak je u nás klid, nic se neděje, hniloba, socialismus žije dál. A hned za týden v pátek 17. listopadu pozdě večer jeli známí z Prahy a ti už věděli, že byla studentská manifestace, že pražští vysokoškoláci vstupují do stávky, divadla budou stávkovat. Tak jsem jen v pondělí ráno do Brna na vysokou školu veterinární, kde jsem učil. A v devět ráno za mnou přišli studenti s tím, že začíná stávka a že se vyučovat nebude. Tak jsem si řekl No konečně!“ vypráví Pavel Heřman o své radosti z listopadových událostí roku 1989.

Pavel Heřman byl starostou po dvě volební období, působil jako senátor a pak znovu starosta. Jednou z nejzásadnějších věcí, která se mu za 15 let v politice podařilo, byla oprava a následné zapsání třebíčských památek na seznam UNESCO.