Smržová omáčka
Na houbové omáčce není nic těžkého, a platí to i v případě té dnešní dobroty – omáčky jen z jedné houby, která je oblíbená ve francouzské kuchyni.
2 cibule
5 sušených větších smržů
1 polévková lžíce demi-glace
1 lžíce másla
400 ml smetany
Sůl pepř
Rostlinný olej
Smrž obecný je jarní houba s typickým kulatým zvrásnělým kloboukem plným hlubokých jamek, trochu připomíná houbu. Roste od března do května, takže máme nejvyšší čas jít se po něm podívat.
Kdo má obavu, že by smrže nepoznal, dají se koupit a to nejlépe už nasušené, jsou to však jedny z nejdražších hub na našem trhu, takže zkuste raději někde v parku nejlépe pod jasany, jak radí mykologové.
Sušené houby
Jan Horký, kapitán národního týmu kuchařů, doporučuje smrže sušené, protože před úpravou se namáčejí, do vody pustí více chuti a není v nich tolik nečistot.
„Jak mají smrže záhyby, je v nich hodně písku, sušený bývají očištěné, ale i tak je v nich písek. Když jsou čerstvé, tak jsou plné písku, proto se musí hodně oplachovat. Proto je namočím, nechám ten písek usadit, a když vodu z nich slévám, tak opatrně, ať nevyliju i ten písek.“
Omáčka
Samotná omáčka je docela rychle připravená a má velmi výraznou chuť. Nejprve si orestujeme na oleji cibuli a namočené smrže překrájíme na menší kousky.
„Cibule na oleji opečená, pokrájím ty smrže a naleju to tam i s tou vodou, nechám to chvilku vyrestovat, potom zaleju smetanou a nechám asi dvě, tři minuty zavařit. Rozmixujeme tyčovým mixérem, nakonec přidáme máslo, sůl a pepř a je to hotové, je to fakt jednoduché,“ říká Jan Horký.
Smetanu použijeme co nejtučnější, aby omáčku zahustila, pokud je příliš řídká, můžeme povařit déle, aby zhoustla. Dochutíme, a podáváme k masu, třeba telecímu masu.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.