Sloužila jako poštovní stanice mezi Prahou a Vídní. Vzácná budova ve Stonařově se dočká oprav
Bývalá poštovní stanice ve Stonařově fungovala 170 let. Je poslední památkově hodnotnou budovou z jednadvaceti stanic u bývalé spojnice Prahy a Vídně.
Nyní se někdejší poštovní stanice stává jednou z nových kulturních památek kraje Vysočina a je nutné, aby prošla velkými opravami.
Vlhkost stoupá z rybníka
Velké problémy v budově u hlavní silnice působí vlhkost. „V hlavním průjezdu, kudy jezdily kočáry do zadního traktu budovy do stájí a kočárovny, byl před časem opraven strop s plackovými klenbami. Je vidět, že vzhledem k nadměrné vlhkosti dochází ke sloupávání omítky,“ říká starosta Stonařova Ivan Šulc.
V další části budovy s původní kamennou dlažbou a tříramenným schodištěm a původními kamennými nášlapy je vlhkost cítit i ve vzduchu. „Základy budovy jsou totiž položeny na obrovských placatých balvanech a pod nimi se nachází šedé rybniční bahno,“ vysvětluje starosta.
Dalším problémem je fakt, že cesty a komunikace obklopující budovu číslo popisné 17, se za staletí oprav a rekonstrukcí postupně posouvaly výše, a nyní jsou na úrovni nejméně o metr výše, než je přízemí poštovní stanice. Právě to je nejvlhčí a obec musí zjistit, jaký způsob odvlhčení bude pro novou kulturní památku kraje Vysočina nejvhodnější.
Pokoje pro hosty
„Když v roce 1739 císařovna Marie Terezie rozhodla o vybudování císařské cesty, tak po jejím dokončení nechala právě na tuto trasu přeložit poštovní přepravu mezi Vídní a Prahou,“ vypráví Ivan Šulc.
V dobách největší slávy v budově postavené v klasicistním stylu odpočívali nejen koně a kočí poštovních dostavníků, ale díky nabídce hostinských pokojů mohli přenocovat také cestující mezi Prahou a Vídní. „Poštovní stanice bývaly nejdříve privátní a majitelé se snažili, aby se tady hostům líbilo. Až v roce 1841 převzal k provozování trůn neboli CK mocnářství, do té doby se tady pošťáci hodně střídali.“
Ještě v roce 1907 sem byl zakoupen telegrafní přístroj, ale ve zbytku 20. století už budova sloužila mnoha různým jiným účelům.
Související
-
V depozitáři třebíčského muzea je uloženo dvacet tisíc plakátů. Nejstarší jsou z 19. století
I v době internetu a sociálních sítí zůstává důležitým zdrojem informací o dění v blízkém okolí plakát.
-
Věžnický kovář měl za povinnost pravidelně zvonit. Ukládala mu to smlouva s obcí
Ve Věžnici na Havlíčkobrodsku stojí stará kovárna, která už měla namále. V podstatě během měsíce se vedení obce rozhodlo nedemolovat, ale zachránit.
-
Limonáda Švastalka byla ve Žďáře nad Sázavou pojem. Dnes už na ni místní jen vzpomínají
Regionální muzeum ve Žďáře nad Sázavou získalo do svých sbírek nový předmět. Není ani tak vzácný materiálem, není ani objevený archeology ve středověkých vykopávkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.