Sloužila jako poštovní stanice mezi Prahou a Vídní. Vzácná budova ve Stonařově se dočká oprav
Bývalá poštovní stanice ve Stonařově fungovala 170 let. Je poslední památkově hodnotnou budovou z jednadvaceti stanic u bývalé spojnice Prahy a Vídně.
Sloužila jako poštovní stanice mezi Prahou a Vídní. Vzácná budova ve Stonařově se dočká oprav
Nyní se někdejší poštovní stanice stává jednou z nových kulturních památek kraje Vysočina a je nutné, aby prošla velkými opravami.
Vlhkost stoupá z rybníka
Velké problémy v budově u hlavní silnice působí vlhkost. „V hlavním průjezdu, kudy jezdily kočáry do zadního traktu budovy do stájí a kočárovny, byl před časem opraven strop s plackovými klenbami. Je vidět, že vzhledem k nadměrné vlhkosti dochází ke sloupávání omítky,“ říká starosta Stonařova Ivan Šulc.
V další části budovy s původní kamennou dlažbou a tříramenným schodištěm a původními kamennými nášlapy je vlhkost cítit i ve vzduchu. „Základy budovy jsou totiž položeny na obrovských placatých balvanech a pod nimi se nachází šedé rybniční bahno,“ vysvětluje starosta.
Dalším problémem je fakt, že cesty a komunikace obklopující budovu číslo popisné 17, se za staletí oprav a rekonstrukcí postupně posouvaly výše, a nyní jsou na úrovni nejméně o metr výše, než je přízemí poštovní stanice. Právě to je nejvlhčí a obec musí zjistit, jaký způsob odvlhčení bude pro novou kulturní památku kraje Vysočina nejvhodnější.
Pokoje pro hosty
„Když v roce 1739 císařovna Marie Terezie rozhodla o vybudování císařské cesty, tak po jejím dokončení nechala právě na tuto trasu přeložit poštovní přepravu mezi Vídní a Prahou,“ vypráví Ivan Šulc.
V dobách největší slávy v budově postavené v klasicistním stylu odpočívali nejen koně a kočí poštovních dostavníků, ale díky nabídce hostinských pokojů mohli přenocovat také cestující mezi Prahou a Vídní. „Poštovní stanice bývaly nejdříve privátní a majitelé se snažili, aby se tady hostům líbilo. Až v roce 1841 převzal k provozování trůn neboli CK mocnářství, do té doby se tady pošťáci hodně střídali.“
Ještě v roce 1907 sem byl zakoupen telegrafní přístroj, ale ve zbytku 20. století už budova sloužila mnoha různým jiným účelům.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.