Limonáda Švastalka byla ve Žďáře nad Sázavou pojem. Dnes už na ni místní jen vzpomínají
Regionální muzeum ve Žďáře nad Sázavou získalo do svých sbírek nový předmět. Není ani tak vzácný materiálem, není ani objevený archeology ve středověkých vykopávkách.
Je to skleněná láhev na limonádu s keramickou korunkou a logem místní rodinné firmy. A to je to, co ji dělá jedinečnou. Moc se jich totiž nedochovalo.
Švastalka
„Měli jsme štěstí, oval se pan Jaroslav Beránek, že při úklidu našel tuhle lahev,“ říká historik muzea Miloslav Lopaur. Muzeum totiž láhev od limonády Švastalky v původní podobě s logem a keramickou korunkou hledalo už dlouho.
Limonádu začal vyrábět Čeněk Švastal spolu s lékárníkem Chleborádem už na začátku 20. století. Čeněk Švastal byl tehdy drogista. Jeho obchod býval v horní části náměstí v místě, kde je dnes parkoviště. Stával tam špalíček domů. Krajní s domovním znamením raka býval Švastalův. „Ten červený rak ještě ve čtyřicátých letech existoval,“ dodává Miloslav Lopaur.
Nejběžnější byla červená a žlutá
S lékárníkem Čeněk Švastal spolupracoval asi deset let. Potom přestěhoval výrobu do svého domu. Postavil malou továrničku na výrobu uhličitých nápojů.
„Sifon, pět druhů limonád, nejběžnější byla červená a žlutá,“ říká historik s tím, že příchutě byly za první republiky přírodní. Šťávy dodávali například místní pěstitelé jahod.
Po roce 1989 už Václav Švastal soukromou výrobu nestihl obnovit
Syn Čeňka Švastala Václav výrobu ve 40. letech minulého století zmodernizoval. Pořídil dokonce nákladní automobil. Stejně jako ostatní soukromé podnikatele ale samozřejmě postihlo i Švastalův podnik znárodnění. Rodina v něm ale dál pracovala.
„Výroba se na začátku 50. let přesunula k místu, kde je most přes řeku Sázavu v dnešním Libušíně,“ popisuje Miloslav Lopaur. Později se limonáda vyráběla v areálu Amylonu, kde dnes stojí mimo jiné Penny market. „Výrobu vedl pan Švastal až do roku 1989,“ dodává historik s tím, že podnikatel brzy po revoluci zemřel a soukromou výrobu limonády už nestihl obnovit.
Související
-
I nádražní záchodky mohou být kulturní památkou. V Rozsochách jsou původní z roku 1904
Železniční stanici Rozsochy najdeme na trati Žďár nad Sázavou – Tišnov. Zdejší nádražní budova má štěstí.
-
Ještě před sto lety neexistoval důchodový systém. O rodiče se měly starat děti
Důchodový systém je v posledních letech velmi probíraným tématem našich politiků. Zjednodušeně platí, že když člověk odpracuje příslušný počet let, má nárok na penzi.
-
Nález starých lyží na půdě domu v Počátkách zřejmě změní historii lyžování na Vysočině
Kdo měl první lyže na Vysočině? To už teď asi přesně nikdo nezjistí. Jasné ale je, že se už nemusí mluvit jen o Novém Městě na Moravě, jako kolébce lyžování v našem kraji.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
