Sbírky dobových korzetů a podprsenek. Pružné látky se objevily až v sedmdesátých letech

I tak intimní kousek dámského prádla, jakým je podprsenka, má svou historii. Desítky kousků jsou uložené i v regálech jihlavského muzea Vysočiny. 

Jsou mezi nimi barokní korzety, prvorepublikové saténové prádlo i první pružné podprsenky ze 70. let minulého století.

Dobové korzety

„Korzety začínají v 16. - 17. století, kdy ženy potřebovaly své tvary nutně upravit,“ říká Sylva Pospíchalová z Muzea Vysočiny Jihlava a ukazuje na dobový korzet, který je zpevněný kosticemi, kovy, a dokonce i velrybími kostmi. 

Korzety si ženy ňadra tvarovaly podle období různě. Buď je doslova přitlačily k tělu tak, že nebyly vidět, nebo je naopak vytlačily nahoru, aby vyplnily výstřihy. Jako první si ale ňadra upravovaly už antické sportovkyně, které si je ovazovaly pásy látky.

Historie dnešní podprsenky

Korzety ženy nosily až do konce 19. století. „Začalo to v Americe, kdy jedna paní korzet ustřihla. Výztuha byla jen pod prsy, nahoře byla látka,“ říká Sylva Pospíchalová s tím, že nové části prádla se říkalo prsní podpěra. 

Na začátku 20. století se už nosily klasické podprsenky, i když střihy a materiál se od těch dnešních hodně lišily. Tyto kousky má Muzeum Vysočiny Jihlava ve svých sbírkách. Podprsenky jsou šité většinou z nepružného saténu nebo plátna, je na nich kvůli tvarování spousta švů, mají ještě látkový pás pod prsy, a na něm pásky k připnutí podvazkového pásu.

Velikosti

Velikosti podprsenek se určovaly podle obvodu. „Dvojky trojky, to byla zřejmě spíš pánská informace,“ říká muzejnice s úsměvem. Až v roce 1928 se pak začaly vyrábět podprsenky, které měly k jednomu obvodu různé velikosti košíčků. 

Postupně se také začaly používat pruženky všité v zadní části podprsenek. Ženy tak měly větší volnost v pohybu. Z pružných látek se začínalo šít v 70. letech minulého století, a celopružné prádlo bylo dostupné až v letech 80.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.