Piškvorky je pořád nejlepší hrát na papíře. V počítači nemůžete odhadnout taktiku spoluhráče
PŘÍBĚHY z VYSOČINY: Piškvorky, hra, ke které potřebujete akorát dvě tužky a kostičkovaný papír, přežila generace a ani ty současné náctileté hráče neopouští. A nejlépe je skutečně na papíře než na počítači
Také jste nudu ve škole zabíjeli piškvorkami? Vždycky se našel nějaký kostičkovaný papír a už to jelo. Křížky, kolečka, kdo měl pět v řadě, vyhrál. Dnes dokonce existuje mezinárodní soutěž, ve které hraje piškvorky přes šest tisíc žáků a studentů. My jsme vyrazili zjistit, jak trénují na jihlavském gymnáziu.
„Já jsem si vytvořil trojici, tak můžu hned do útoku, což je pro mě z počátku hry výhoda,“ popisuje svou hru student jihlavského gymnázia František Zažímal. Na čtverečkovaném papíru mezi ním a jeho spoluhráčem přibývají křížky a kolečka. Hrají piškvorky a hrají je skoro stejně, jako jsme je ve škole pod lavicí hráli my i naši rodiče. Něco málo se ale přece jen změnilo. „Hrajeme takzvaný SWAP 1, při kterém první hráč nakreslí tři znaky, dvě kolečka a křížek nebo dva křížky a kolečko. Jeho soupeř se pak rozhoduje, který znak si chce vzít,“ vysvětluje dnes už vysokoškolák a zároveň organizátor soutěže PIŠQWORKY Michal Červený.
Pravidla neurčují, jestli má být kolečko červené nebo modré. Je to na hráčích
Na podzim loňského roku proběhlo už osmé kolo soutěže, které se účastní studenti českých i slovenských škol. Každým rokem zájemců přibývá a nárůst čekají organizátoři i při letošním devátém ročníku, jehož přípravy už začaly. Soutěž má samozřejmě pevná pravidla a to i co se týče papíru a tužek. „Jsou archy přímo připravené na tu soutěž a hráči hrají z obou stran archů. Zapisují tam i jestli hrají křížkem nebo kolečkem. Je na nich, jestli hrají červeným nebo modrým linerem a jestli se rozhodnou hrát červené kolečko nebo červený křížek,“ říká Michal Červený.
Piškvorky mají i své taktiky. Vidlička vám má zajistit dvě trojice
Cílem hry je pořád sestavení řady pěti znaků, ať už vodorovně, svisle nebo diagonálně. Na tom se nic nezměnilo. Pokročilí hráči už mají samozřejmě své taktiky. „Závisí to určitě na situaci, jak se vyvine. Musím se snažit vytvářet návaznosti. Pokud dám kolečko, tak by to mělo být tak, abych vytvořil alespoň dvě útočné pozice,“ radí František Zažímal a na papíru ukazuje taktiku vidličky: „Je to tah, při kterém když v dalším tahu pokračujete, tak vytvoříte dvě trojice.“
Při počítačových piškvorkách není šance odhadnout protihráče
František Zažímal také s úsměvem přiznává, že má radši kolečka. „Možná je to tím, že když dělám kolečko, tak dělám hezčí tvar, křížek je pro mě nesympatickej.“ Michal Červený oponuje: „Já mám radši křížek. Je takovej agresivnější.“ Oba ale svorně tvrdí, že radši hrají piškvorky na papíru než na počítači. „Papír má rozhodně duši. To je jasný. Na počítači taky hrajeme, ale já se v tom hůř orientuju. Potřebuju mít kontakt s hráčem, předpovídat ho a u toho počítače to nejde,“ říká František Zažímal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
