Pelhřimovský orloj na zámecké věži hlídají Herkules a Saturn, odbíjí každou čtvrthodinu
Stejně jako Praha nebo Olomouc, má i Pelhřimov svůj orloj. Je sice mnohem jednodušší, než ten staroměstský, ale místní jsou na něj patřičně pyšní. Věžička má navíc ciferník i z druhé strany.
"Je to náš takový orloj neorloj," říká pracovnice Muzea Vysočiny Pelhřimov Monika Kotenová. "Ty dvě postavy jsou Herkules s kyjem, symbol statečnosti města a ten druhý je Saturn, má kosu, to je znak pomíjivosti," popisuje. Hodiny odbíjejí každou čtvrthodinu, přičemž Saturn se pohybuje ve čtvrt, půl a tři čtvrtě, a Herkules se přidává vždy v celou.
Orloj je na zámecké věžičce pravděpodobně už od osmnáctého století. Po něm tam nějaký čas býval skleněný ciferník, který je dnes k vidění v budově, kde sídlí pelhřimovské infocentrum. "Tenhle sem byl dán v roce 2000. Je to kopie původního ciferníku. Byl zrekonstruován pelhřimovským restaurátorem Jaroslavem Bendou," říká Monika Kotenová. Na věžičce je dnes ciferník i na druhé straně. Objevil se tam při poslední rekonstrukci a podle dobových materiálů tam i původně býval.
Související
-
Před sto lety používali zubaři vrtačky na šlapací pohon, jedna taková je k vidění v telčském muzeu
V Muzeu techniky v Telči mají více než sto let starou zubařskou ordinaci. Těžká litinová křesla, šlapací vrtačky a nerezové přístroje vůbec nevyvolávají příjemné pocity.
-
Pěvecký sbor jihlavské nemocnice hledá další zpěváky. Měli by zpívat srdcem, noty znát nemusí
Jihlavská nemocnice má svůj pěvecký sbor Vedlejší účinky. Zpěváci se poprvé sešli loni na podzim. Teď v nemocniční kapli zkoušejí na Velikonoce.
-
Stýská se vám po hračkách z dětství? Většinu z nich teď najdete v muzeu ve Žďáře nad Sázavou
Prostory žďárského muzea se změnily na rozsáhlou hernu. A lidé tam najdou vše od traktorů na klíček až po klasické stolní hry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
