Parapet muzejního okna tvořil náhrobní kámen. Ten stával u kostela sv. Ducha

Práce historika bývá často opravdu mravenčí. Pomocí drobných úlomků, náznaků nebo dávných zápisů oživují příběhy našich předků. Husarský kousek se teď podařil Radimu Gondovi z jihlavského muzea Vysočiny. 

Při rekonstrukci budovy Muzea Vysočiny v Jihlavě dělníci při vybourávání okna zjistili, že plocha kamene, který tvořil parapet, je pokrytá textem. "Pan ředitel mě požádal, abych se šel na ten kámen podívat," říká historik Radim Gonda. Ukázalo se, že jde o náhrobní kámen, který byl dokonce dávnými dělníky zčásti osekán. "V Jihlavě taková praxe byla. Když byl zrušen kostel svatého Jakuba a kostel svatého Ducha, tak došlo k recyklaci náhrobních kamenů," říká historik s tím, že kameny od svatého Jakuba byly nalezeny v podlaze kostela. Kámen z muzejního okna stával na hřbitově u kostela svatého Ducha.

Náhrobní kámen, který sloužil jako parapet

Text na náhrobku je špatně čitelný a není úplný. Přesto je z něj možné vyčíst datum úmrtí a malé části jmen. Radim Gonda pátral ve starých matrikách a zjistil, že náhrobek stál na hrobě Antona Sterlyho a jeho ženy. "Provozoval živnost soukenického mistra," říká historik s tím, že se mu podařilo zjistit i adresu, kde Anton Sterly žil. Bylo to v dnešní Havířské ulici číslo 15.

Anton Sterly měl deset sourozenců. Jedním z bratrů byl Andreas Sterly, který Radima Gondu obzvlášť zaujal. "Byl to jeden z nejstarších jihlavských historiků," dodává. Andreas Sterly působil jako magistrátní rada, a díky tou měl přístup ke starým jihlavským knihám a pramenům. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl byly Dějiny Jihlavy. Jejich rukopis je dodnes uložený v jihlavském archivu. Práce Andrease Sterlyho je významná v tom, že si nevymýšlel. Čerpal z historických pramenů, které už často neexistují.  

Spustit audio

Související