Ochotníci z obce Hříběcí jsou jedna velká rodina. Začínali scénkou na babském bále
Hříběcké divadýlko slaví desáté narozeniny. Soubor, který možná i tak nějak náhodou vznikl v obci Hříběcí na Pelhřimovsku, má domovskou scénu v místní hospodě.
Původně začínali pohádkami, dnes se ale ochotníci pouštějí i do náročnějších děl.
„Začínali jsme jako všichni ochotníci. Neměli jsme oponu, neměli jsme kostýmy, neuměli jsme nic,“ vzpomíná vedoucí Hříběckého divadýlka Marta Volcová. Všichni ochotníci ale přiložili ruku k dílu. Kdo uměl, šil, kdo uměl, maloval, technici se starali o zvuk.
A navíc! Téměř všichni jsou tak trochu příbuzní. „Já jsem sestra Marty Volcové,“ přidává se ochotnice Magdalena Pokorná. Sama hrála v místním ochotnickém spolku jako dítě, tak je ráda, že se po letech obnovil.
Děj hry by se mohl odehrávat v jakékoli české obci. Herci se do rolí vžili
Pro svou jubilejní desátou sezónu so hříběčtí ochotníci vybrali komedii Petra Tomšů A zase ti Tupitelé. Pojednává o jednom jediném zasedání zastupitelstva v jedné obci. „Hraju podnikatele. Za celý život jsem nebyl podnikatel, tak teď se mi splnilo přání,“ říká s úsměvem Zdeněk Charvát.
„Hraju zapisovatelku Libušku,“ přidává se rozesmátá Žaneta Šimková. Roli starosty, jehož fotografie visí na jevišti, nastudoval Tomáš Edr. „Dopadne to dobře pro všechny, kromě občanů,“ prozrazuje, všichni se smějí a potvrzují, že děj hry by se mohl odehrávat v jakékoli české obci.
Související
-
Herci z jiřického divadla Půda na opravdové půdě nikdy nehráli
Pojmenovali se po staré půdě, kde chtěli hrát divadlo, ale nakonec skončili ve velkém sále. Už lidem hráli Krysaře, populární Dívčí válku a komedii Sluha dvou pánů.
-
Manželé Mokří si na farmě v Pošné plní sen. Vyrábějí holandský sýr
Ve vesničce Pošná nedaleko Pacova na Pelhřimovsku několik let hospodaří manželé Antonín a Markéta Mokří.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
