Nejlepší kůže na měch dud je z kozla. Používá se ale i psí nebo ovčí

Na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina se nově dostala i dudácká muzika. Běžnou součástí lidové hudby byly dudy na Horácku a Podhorácku.

Dnes jsou součástí Kozimberského posvícení v Pacově nebo Morového průvodu v Brtnici. Jediná základní umělecká škola na Vysočině, která hře na dudy vyučuje, je v Hrotovicích na Třebíčsku.

„Dudy dokáží s omezeným počtem tónů udělat obrovskou harmonii. Je to před akordeonem jediný nástroj, který to dokázal, když nepočítám varhany,“ říká František Malý, učitel hry na dudy na Základní umělecké škole v Hrotovicích.

Sám dudy objevil v Brně, kde ho učil vedoucí Brněnských gajdošů Otakar Pokorný. V Hrotovicích pak jako tehdejší ředitel základní umělecké školy nabídl hru na dudy dětem. „Začali jsme v roce 2008, kdy jsem měl jednoho žáka. V současné době máme dvě žákyně,“ dodává František Malý.

Trvá, než se dudák naučí dmychat. Do té doby dudy pláčou

Markéta Votavová a Kateřina Chmelová už studují střední školu, ale dudám jsou stále věrné. Pravidelně vystupují s folklórním souborem Bítešan, a účastní se soutěží. „Je to nafukovací měch, tím se vhání vzduch do velkého měchu, z toho pak jde vzduch do basové píšťaly a do předničky,“ ukazuje na svém nástroji jedna z dudaček.

Dudy, ZUŠ Hrotovice

Dudy jsou dechový nástroj, který je založený na píšťale. Velmi důležitá je koordinace práce s oběma měchy. „Trvá, než se dudák naučí dmychat. Začátky dmychání provází pláč, který se odstraní po měsíci, dvou,“ říká s úsměvem učitel.

Některé dudy mají navíc ještě basovou píšťalu. Hraje jen jeden tón

Měch dud je nejčastěji vyrobený z kozlí kůže. „Dokonce v Polsku se jeden druh dud jmenuje kožul, čili kozel,“ říká František Malý s tím, že se ale používá i kůže psí nebo ovčí.

Dudy pak mohou mít různé zdobení dřevěných součástí, píšťaly jsou zakončené rohem. Některé nástroje mají jedinou píšťalu, některé mají navíc i jednu basovou.