Na baskytary Miroslava Vlčka hrají muzikanti z Kamelotu, Čechomoru nebo u Žalmana. Jednu má i Sting
Miroslav Vlček postavil svou první baskytaru před více než 22 lety, když na trhu nenašel, co si jako muzikant přesně představoval. Díky tomu, že se vyučil leteckým mechanikem, umí kytaru nejen postavit ze dřeva, ale také ji vybavit vlastní elektronikou. Ví, jaké dřevo má jaký zvuk, jak pevný má být krk a většinu práce na každé baskytaře udělá ručně.
V dílně v Jackově u Moravských Budějovic se ukazuje, kolik toho mají baskytary společného s houslemi. „Ty nástroje jsou houslařské – hoblíky, dláta i japonské pilky. I ta práce je houslařská, protože to dělám skoro celé ručně – sesazení nebo celkové opracování,“ popisuje Miroslav Vlček.
Jedna pětistrunná baskytara váží asi čtyři a půl kila, ale z toho může až 1200 gramů vážit hardware a elektronika.
Miroslav Vlček postavil první baskytaru pro sebe – v mládí hrál v kapele a na trhu nebyl vůbec žádný výběr. Postupně se naučil všechno o tom, jak má nástroj vypadat, znít, ladit.
Dnes má na kontě 320 baskytar pro nejrůznější hudebníky. Hrají na ně muzikanti z Kamelotu, Čechomoru nebo u Žalmana. „Teď naposledy od nás dostal baskytaru Sting. Je to dobrý pocit, taková pocta,“ usmívá se výrobce nástrojů.
V dílně u Vlček Basses na první pohled zaujmou stohy různě silných a různě barevných dřev. „Ta hlavní osvědčená dřeva, to jsou javory, nejen javor kanadský, tak i naše javory z Evropy, bosenský, který se používá na housle, žíhané z Rumunska, Itálie. Těží se v horách, mají velkou hustotu, takže spousta částí mých baskytar je z houslařského dřeva,“ dodává Miroslav Vlček.
Související
-
Děti si prohlédly koláže a přímo v galerii je zkusily vytvořit. I jejich dílo si veřejnost prohlédne
Letos uplynulo dvacet let od úmrtí výtvarníka Jiřího Koláře, který se ve světě proslavit zejména nápaditými kolážemi.
-
Ručně šité dobové šaty zaberou desítky hodin poctivé práce. Ctí se i původní materiály
První šicí stroj vznikl na konci 18. století. Do té doby šily švadlenky šaty výhradně ručně. A byly to i složité barokní kostýmy, na kterých trávily hodiny a hodiny času.
-
Mám ráda všechna řemesla, a co se mi líbí, to se chci naučit, říká žena, která se chopila pily
Vyšívá, šije, váže květiny, vyrábí dekorace z plsti i z organtýnu, naučila se šít boty a doplňky z kůže, a tak bychom mohli ještě dlouho pokračovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
