Ručně šité dobové šaty zaberou desítky hodin poctivé práce. Ctí se i původní materiály

16. listopad 2022

První šicí stroj vznikl na konci 18. století. Do té doby šily švadlenky šaty výhradně ručně. A byly to i složité barokní kostýmy, na kterých trávily hodiny a hodiny času.

„Začala jsem brigádně pracovat na hradě Svojanově jako průvodkyně. Tam byly kostýmy, a já si říkala, že bych chtěla nějaký vlastní,“ vzpomíná na první vlastnoručně ušitý dobový kostým Jana Večeřová. 

První výplata, první šicí stroj

Tehdy si za první výplatu koupila šicí stroj a tím prvním výrobkem byl gotický surcot. Na začátku kostýmy kopírovala podle už ušitých. „Posbírala jsem si knihovničku. Manžel mě v tom podporuje, na každé Vánoce, narozeniny dostávám knihu o historickém odívání,“ říká s tím, že v knihách našla nejen střihy a materiály, ale i složení oděvů. Tehdy totiž lidé oděvy velmi vrstvili. 

Jana Večeřová má už za sebou šití kostýmů pro Muzeum Boskovicka, nebo empírové šaty pro hrad Svojanov. Ušila ale i celý soubor dobových korzetů, což už je opravdu těžká krejčovina. „To je, hlavně padnoucí, aby to člověka nezabilo.“

Velrybí kostice

Do svých korzetů, které šije ze stejných materiálů jako její předchůdkyně, už ale nevkládá velrybí kostice. „Používám plastové, ale lepší jsou spirálové kovové. V takovém korzetu uděláte i kotoul,“ dodává. 

Vysvětlila také rozdíl mezi korzetem a šněrovačkou. Korzet má vzadu šněrování a vpředu zapínání a je tak možné ho obléct bez cizí pomoci. Šněrovačka má jen šněrování a pomoci je třeba. 

Za svůj majstrštyk zatím Jana Večeřová považuje šaty pro Muzeum Boskovicka, které spolu se svou švagrovou šila ručně. Na stroj zbyly jen asi čtyři dlouhé švy, které nejsou vidět zvenku ani zevnitř. „Jen ty svrchní sametové šaty mě vyšly na padesát hodin práce.“

Spustit audio

Související