Loupeživým chlapcům se říkalo raubčíci. Dodnes jsou po nich pojmenované skály u Rudíkova

Ukrývali se v nich tzv. raubíři – zbojníci, kteří podnikali své loupeživé výpady do okolí. Položili tak i základ dodnes známé a používané nadávce.

Bavíme se o období zhruba před 200 lety, začíná vyprávět místní patriotka Vlasta Cahová: „Byli to mladí hoši, kteří nechtěli vykonávat vojenskou službu, a tak se tady schovávali před zlovůlí tehdejšího panstva. Říkalo se jim raubčíci – to je zbojník, pytlák, lupič. Ale já bych to tak neviděla, já si myslím, že to byli opravdu muži, kteří byli spíš nešťastní,“ je přesvědčená paní Vlasta.

Pověst o udatném Jankovi z Náramče

Vůdce těchto raubčíků byl pro svoji schopnost a statečnost Janek z Náramče. Zamiloval se do krásné dívky, jenže ji měl rád i majitel zdejšího Dvorečku, to byl zdejší správce, který si na tuto dívku také myslel. 

V pověsti se dále říká, že tuto dívku z jejího rodného domku unesl. Když se to ale dozvěděl Janek se svojí družinou, přišli dívku osvobodit, správce zajali, uvázali ke stromu nedaleko velkého mraveniště a tam už se mravenci o správce postarali.

Loupili a kradli

Raubíři na severu Třebíčska ale také kradli a podnikali loupeživé výpady do okolí. „Tihle kluci museli něco jíst, museli tady něco lovit, nějakou zvěř, říká to pověst, ale na každém šprochu je pravdy trochu, a jestli to byli tehdejší Jánošíci, že bohatým brali a chudým dávali, to já nevím, spíš bych ale řekla, že to potřebovali hlavně pro sebe,“ domnívá se Vlasta Cahová z Rudíkova.

Jak se k skalám nejlépe dostanete?

Vystoupíte na rudíkovském vlakovém nádraží – trať Studenec – Velké Meziříčí. U nádraží se dá zaparkovat i autem. Odtud se vydáte směrem na východ jakoby podél kolejí. Budete míjet plot zahrádek po levé straně, na jednom ze sloupků je připevněné i povídání o Raubířských skalách s fotografiemi.

„Kdysi byla celá cesta značená červenými fáborkami, které jsme tu s kamarádkou rozmístily,“ říká Vlasta Cahová.

Za nádražím musíte přejít koleje a dostanete se na louku. Budete pokračovat dál východním směrem přes louku a pole, podél lesa, resp. mezi lesem a skalnatými ostrůvky uprostřed polí, po pravé straně míjíte menší údolí a za ním odbočíte první lesní cestou doprava. Ujdete asi 50 metrů a napravo před sebou uvidíte jednu z posledních dochovaných červených fáborek. U ní odbočíte doprava na zarostlou pěšinku, dál už se musíte prodírat houštím, až narazíte na samotné skály.

autor: Michal Malý