Lázně Bechyně nezničilo ani vyschnutí místních minerálních pramenů. Jezdíval do nich i Vlasta Burian

4. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lázně v jihočeské Bechyni

Lázně v jihočeské Bechyni nejenomže poskytují svým klientům celou plejádu procedur a terapií, ale jsou i příkladem podnikatelského umu a flexibility našich předků. Jejich rozmach totiž nezastavilo ani vyschnutí místních minerálních pramenů. Lázně se přeorientovaly na léčbu rašelinou, která shodou okolností blahodárně působí na stejný druh nemocí, jaké se léčily pomocí minerálky.

Firemní teambuildingy nebývají zrovna akcemi, ze kterých by byli zaměstnanci nadšení. Ovšem ty, které pořádaly ve 30. letech Československé aerolinky v bechyňských lázních, patřily mezi velice populární akce. Nejenom kvůli lázeňským procedurám a rašelinným koupelím, ve kterých si piloti napravovali svá bolavá záda, ale i kvůli tomu, že se jim o zábavu staral komik Vlasta Burian, který byl tenkrát na vrcholu své popularity. Dodnes se v lázeňském archivu dochovala jeho fotografie ve slatinné lázni s ajznboňáckou čepicí na hlavě. Bechyně Burianovi tenkrát učarovala natolik, že se do ní vrátil i ve 40. letech. Na dohled od lázeňských budov se tehdy točila komedie Ryba na suchu, ve které herec ztvárnil hlavní roli.

Do lázní v Bechyni jezdíval i Vlasta Burian

Lázně v Bechyni mají dlouhou historii. Za první zmínku o nich je považována věta v dopise neznámého šlechtice, který v druhé polovině 16. století psal do Bechyně na zámek Petrovi Vokovi z Rožmberka omluvu, že nepřijede, ale že pozvání k léčbě určitě v budoucnu využije. O několik desetiletí později je už v Bechyni doložen dřevěný dům s ubytováním a dřevěnými vanami pro hosty, které napájel minerální pramen.

Lázně zachránila rašelina z komárovských blat

Původně byla totiž léčivým zdrojem lázní arseno-litnato-železitá voda. Ta zapříčinila rozmach lázní v období baroka. V Bechyni prýštil Karlův a Mariánský pramen, minerálka se používala nejen ke koupelím, ale i pitným kúrám. Ještě na začátku 20. století byly po vzoru Luhačovic v Bechyni postaveny moderní lázeňské budovy. Jenže minerální voda začala vysychat a na začátku 30. let zanikly její prameny úplně.

Tahle pohroma ovšem neznamenala konec bechyňských lázní, přinesla naopak impuls k jejich novému rozmachu. Lázně se přeorientovaly na léčbu rašelinou. Ta se pro léčebné účely začala těžit na nedalekých komárovských blatech a do Bechyně se vozí dodnes.

Náměstí v Bechyni

Dnes se tedy v Bechyni léčí především artritida a artróza, Bechtěrevova choroba, metabolická onemocnění s postižením kloubů, bolestivé syndromy šlach a svalů, předoperační a pooperační stavy, osteoporóza a nervové nemoci. A to zejména pomocí slatinných zábalů a koupelí.

Nedílnou součástí terapie jsou procházky po přírodních a historických pamětihodnostech, kterých je v Bechyni i v jejím okolí bezpočet. Od zámku, přes klášter až třeba po synagogu, která hostí unikátní muzeum Klubu českých turistů. A také je potřeba zmínit romantické údolí řeky Lužnice, která si u Bechyně razí cestu mezi skalami a kterým vede hned několik značených turistických tras.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Partneři

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová