Karel Vrzáček dodržuje pravidlo, že o svátcích musí dostat přilepšeno každý, včetně koní
Nám se prohýbají o svátcích a na konci roku stoly - jeden chod střídá druhý, všechno doplňují mísy s cukrovím a ovocem a ledničky jsou stále plné.
Jak jsou na tom zvířata ve stájích? Taky dostávají něco na přilepšenou? A nenudí se, když lidé odpočívají? Odpovědi na tyto otázky zná sedlák Karel Vrzáček z Otína u Luk nad Jihlavou.
Vlastní několik hektarů pozemků, kde pěstuje obilí i brambory a další plodiny pro svou rodinu a všechno obdělává postaru – s koňmi. A práce je na poli celý rok - vláčí, seje, válí a na poli to je znát. „Hlavně ta zem není tak udusaná, já jsem to dělal s koňma vždycky a soused to měl obdělané traktorem a přišel takový deštíček. Oni měli brambory zplavené a mně se to ani nehlo,“ směje se zemědělec.
O svátcích dostávají koně i dobytek dobroty navíc. Dostanou kousek vánočky, chleba, mrkev. „Jak je to v té básničce od Erbena, že musí dostat všichni. Speciální vánočku nepečeme, dostanou jen kousek té naší, ale opravdu jenom kousek, kolik bysme těch vánoček museli péct?“ směje se sedlák.
Že děti „dělají jak koně“ se říká právem
„Na Štědrý den vstáváme v pět a jdeme krmit, ještě vyvezu hnůj a dovezu si siláž a zase odpoledne na pátou jdeme krmit. Na Boží ho odpočíváme, ale na Štěpána už zase zapřáhnu koně, a zase jedem pro tu siláž a s hnojem, protože jim to nesvědčí, když dlouho nic nedělají.“
Koně, kteří jsou zvyklí celý rok pracovat, se musí zaměstnat i v zimě, dokonce i o svátcích, jinak se nudí a je to na jejich chování znát. „Když nemají, co dělat, tak dupou, vymýšlí neplechy, mlátí do zdi a chtěli by jít něco dělat. Víte, jak se to říká: dělají jak koně,“ vysvětluje Karel Vrzáček zlidovělé rčení.
Ve stáji má pět koní společně s patnácti kusy hovězího. „Tohle je máma a dcera, máma čeká už další mimino. Jsou to dobré kobyly, plemenné, tady ta dcera byla na výstavě tříletých koní druhá v republice,“ chválí své koně zemědělec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
