Jen jsme zvětšili hrnce a bylo to. Tak vznikla restaurace s domácí kuchyní v Čížkově

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Buchta

Bylo mu teprve jednadvacet, když si otevřel restauraci, a ta funguje už jedenáct let. Splnit si sen z mládí se každému nepodaří.

Pavel Buchta to štěstí měl, povedlo se mu rozjet rodinný podnik s domácí kuchyní. Náhoda tomu napomohla, že po předchozím majiteli byla na prodej hospůdka U Oskara hned vedle Útěchoviček na Pelhřimovsku, kde bydlel. „Jezdili jsme tudy domů a jednou se tam objevil na prostěradle nápis dražba i s telefonním číslem, tak jsem si řek, že bych to strašně chtěl,“ usmívá se majitel.

Rodinný podnik

„Ze začátku jsme to měli jako rodinný podnik, pomáhali bráchové a vařit šla mamka. Nikde předtím nevařila, jen pro nás, mám dva bráchy a tátu, takže vařila pro pět lidí. Řekli jsme si, že jenom zvětšíme hrnce a jinak to bude stejné,“ říká Pavel Buchta o podstatě rodinné kuchyně, na kterou U Oskara vsadili.

Čtěte také

Maminka Jitka Buchtová ráda používá klasické postupy české kuchyně a ty doplňuje různými neotřelými směsmi koření.

Do kuchyně občas zavítá i sám majitel, i když většinu času tráví s telefonem na uchu a organizováním chodu restaurace. „Když je potřeba, tak taky vařím. Každé má svoje – u toho vaření si člověk zaleze do klidu kuchyně.“ Volno ale v rodině moc není, otevřeno je od pondělka do neděle, ve všední se vaří hotová jídla, o víkendech česká kuchyně. „Manželka věděla, do čeho jde, když jsme se brali, tak už jsem restauraci pět let měl,“ směje se majitel, který je v práci prakticky každý den.

Úspěch se neodpouští 

Příběh Pavla Buchty není ale jen růžový. Vlastnictví restaurace, kde pracuje od pondělka do neděle už jedenáct let, jej paradoxně připravilo o část rodiny i přátel: „Když jsme oznámili, že jsem tu restauraci vyhrál v dražbě, měl jsem z toho hroznou radost, ale setkal jsem se i s negativním postojem. Část rodiny nám řekla, že skončíme pod mostem. V tuto chvíli se nám vystříbřily přátelské a rodinné vztahy. Část rodiny a kamarádů nám pomohla, sami se ptali, jestli nepotřebujeme uklidit, vymalovat, a ta druhá část...prostě se nestýkáme,“ říká zaraženě Pavel Buchta.

„Asi i kvůli tomu, že jsme to ustáli a jejich proroctví se nenaplnilo. Ale loni jsme splatili na budovu hypotéku a je to hotový,“ usmívá se nakonec.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?