Horácká „dieta“? Poslední jídlo ve tři odpoledne, a pak hlad zaspat

„Je spousta vesniček, o kterých není ani zmínka, protože se v nich nikdy nestalo nic dramatického. Ale třeba v Jiříkovicích, o kterých jsem psala, se staly hned tři tragédie. Byla to jedna z nejchudších vesniček. Řádila tam vichřice, byl tam obrovský požár, a v lednu 1945 přišlo gestapo pro rodinu Králových, která měla ukrývat partyzány, nikdo z nich se nevrátil,“ vypráví autorka knížek z Horácka Helena Zelená Křížová.
Kromě pátrání v kronikách a archivech získává Helena cenné informace od pamětníků.
„Například v Křídlech byli dva úžasní pamětníci, pan Žilka a pan Čech, oba měli spoustu vzpomínek na hospodářství, na to, jak jejich babičky léčili, na obecní divadlo,“ říká Helena Zelená, která si pochvaluje i křídelskou kroniku, která je prý plná milých „drbů a klepů“.

Helena Zelená Křížová se díky legendám a historii Horácka dostala i k oblastním tradicím, zvykům a receptům. A právě o tom bude její další kniha.
„Horáci jedli především skromně. K snídani polévku, většinou tzv. zalitku. Do vody dáme vařit na kostičky pokrájené brambory a čerstvé houby, když jsou brambory měkké, přidáme čerstvý kopr, zahustíme moukou rozmíchanou v mléce, ještě chvíli povaříme a dochutíme octem. A pokud nemáme čerstvé houby, použijeme právě místní specialitu, naložené kyselé houby i s nálevem,“ nabízí rychlý a chutný horácký recept spisovatelka.

K obědu mívali Horáci brambory na mnoho způsobů, s hrachem, kroupami, někdy maštěné sádlem.
„Oběd byl často zároveň večeří, šlo se brzy do postele, aby se zaspal hlad. Naši předci jedli opravdu velmi skromně,“ říká autorka horácké kuchařky, která se může stát pěkným dárkem pod stromeček.